Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfoliové hodnocení na ZŠ Táborská

Portfoliové hodnocení na ZŠ Táborská

Autorka textu: Mgr. Zuzana Keilová, učitelka v první třídě Základní školy Táborská v Praze

Co pro nás portfolio znamená?

Především je to pro naše třídy (portfolio je zavedeno ve všech třídách na prvním stupni) možnost jistého uspořádání vypracovaných materiálů; systém, kterému děti učíme. Zároveň jde o reflexi práce naší i práce dětí. Dále pak je to možnost, jak děti učit sebehodnocení vlastní práce i hodnocení práce ostatních spolužáků a spolužaček.

Co nás vedlo k rozhodnutí zařadit do výuky práci s portfolii?

Důvody práce na portfoliích byly dva. Na naší ZŠ Táborská byla před časem portfolia součástí hodnocení, a proto s nimi pracovali všichni vyučující. Nebylo však dobře ošetřeno předávání informací o vzdělávání žáků rodičům, jednotliví vyučující měli k portfoliím odlišné přístupy a i pro samotné žáky bylo náročné se v jednotlivých předmětech orientovat. Proto se od plošného portfoliového hodnocení upustilo a nyní se mu věnují pouze někteří vyučující.
Druhý důvod byl více motivující. Vybraní vyučující z prvního stupně jsou zapojeni do evropského projektu Comenius, kde společně s německou a rakouskou školou již druhým rokem na tématu portfolií pracujeme. Nakonec jsme do tohoto projektu zůstali zapojeni tři, kteří se portfoliím ve třídě věnujeme, a dále dvě učitelky německého jazyka, které nám pomáhají s překlady z němčiny a při komunikaci s partnerskými stranami.
Projekt se věnuje zavádění portfolia do škol.
První rok jsme se věnovali čtenářskému portfoliu.

Hlavní důraz byl kladen na to, aby byly děti motivovány ke čtení, dozvěděly se, že jsou různé metody učení, a zároveň se učily sebehodnocení své práce.
Letos se věnujeme matematickému portfoliu. Práce je v podstatě na začátku a čeká nás ještě velký kus cesty.
Zpočátku jsme narazili na řadu potíží. Z těch technických věcí to byla především otázka, kam vůbec portfolia umístit? Přece jen šanon pro každé dítě zabere jistý prostor. Nakonec jsme samozřejmě museli prostor přeorganizovat, ale podařilo se nám portfolia do třídy vtěsnat.

Další problém byl vůbec dětem vysvětlit, co to portfolia jsou a k čemu nám budou sloužit. Jelikož jsme všichni začínali u prvňáků, nešlo to s nějakým velkým teoretizováním. Děti samy viděly, že během vyučování se nám nastřádá spousta pracovních listů, které je potřeba nějak uspořádat, uschovat, aby se jejich práce neztratila. Takže jsme na to šli touto cestou. Prvotně tedy byla portfolia pro děti sběrná, až později došlo k jejich uspořádání.
Žádné závažnější problémy se nevyskytly. Ze strany vedení jsme měli velkou podporu a rodiče to také přijali, takže jsme měli v podstatě volnou ruku.

Co do portfolií ukládáme?

Součástí portfolií jsou především práce dětí, které máme na volných pracovních listech. Například součástí čtenářského portfolia jsou pracovní listy: Já a mé portfolio – děti si nakreslí úvodní stranu do portfolia, aby bylo opravdu jejich; Můj čtenářský životopis – kdo mi četl, když jsem byl malý/á, co nejraději čtu: pohádky, povídky, strašidelné příběhy apod., kde rád/a čtu atd.

Ve čtenářském portfoliu je umístěna také kniha, kterou právě čteme.

Barevnost smajlíků zde nehraje žádnou roli. Důležité je množství. Čím více smajlíků je vybarveno, tím více se kniha čtenářce/i líbila. Tedy, například této dívce se kniha líbila moc.

Jaký druh portfolií používáme?

Používáme sběrná portfolia, do kterých děti pouze ukládají své práce. Po určité době jednotlivé složky projdeme a vybereme nejpovedenější práce, které zakládáme do výběrového portfolia. Výběr necháváme čistě na dětech, pouze pak jejich výběr písemně okomentujeme. Vedle těchto dvou portfolií jsme zavedli čtenářská portfolia, kde si děti třídí práce podle určitého, projektem vypracovaného systému. Řekněme, že jsou zde práce tříděny podle výstupů ŠVP. Svoji práci si pak děti vyhodnocují, představují nejúspěšnější práce svým spolužákům.

Jakou metodu třídění materiálů v portfoliích používáme?

Ve sběrném portfoliu zakládáme práce do složek podle vyučovacích předmětů. Na každý předmět máme jednu eurosložku, označenou barevným štítkem a jménem dítěte. Každý předmět má svoji barvu, např. český jazyk je žlutý, matematika červená, prvouka zelená atd. Výchovy pak máme v rámci jedné složky.
Každé čtvrtletí děti vyberou a ohodnotí práce, kterých si nejvíce cení, a z nich pak vytváříme výběrová portfolia. Hodnocení prací je samozřejmě uzpůsobeno věku dětí, takže zatím si ke každému vybranému listu děti napíší drobnou poznámku, proč si právě tento list vybraly.

Později bychom chtěli zavést malý dotazník, kde si děti svoji práci ohodnotí podrobněji. K tomu by se pak ještě vyjadřoval/a i vyučující, aby děti svoji práci mohly porovnat s komentářem někoho druhého.
Ve čtenářském portfoliu, jak jsem již psala, zakládáme práce podle výstupů ŠVP, shrnutých do několika oblastí. Je to např. To jsem já – úvodní stránky portfolia; Moje motivace – jak je čtení baví, zda dokáží pozorně naslouchat, když jim někdo čte; Čtenářské dovednosti – zda znají všechna písmena a umí je spojit do slov, zda čtou plynule, výrazově apod.

Jaké metody sebehodnocení používáme?

Při sebehodnocení často využíváme škálování, např. smajlíky. Děti mají na kolíčkách na prádlo napsaná svá jména a kolíčky připevňují na stužku podle toho, jak hodnotí svůj výkon.

Používáme také vyjádření pohybem ruky, ale třeba i dramatické znázornění.
Jinou metodou je popis, tj. děti okomentují svoji práci slovně. Pomáháme jim návodnými otázkami, např. Co se ti tentokrát při práci opravdu podařilo? (zde to často bývá konkretizováno vzhledem k tématu, kterým jsme se zabývali, a také vzhledem k cílům, které jsme si před prací určili), Co bys chtěl/a ještě vylepšit?, Na co se zaměříš příště? Jistou formou sebehodnocení je i prezentace portfolia, kdy děti o své práci a o svém výběru mluví.

Jaké jsou reakce dětí na portfolia?

Tím, že s dětmi pracujeme na portfoliích již od 1. třídy, děti je přijaly za své. Vědí, že v jejich portfoliu je právě jejich práce, která se nikam neztratí, ke které se mohou vracet. Velmi je pak baví vybírat po čtvrtletí práce, které se jim nejvíce povedly. Vracejí se k tomu, co vše jsme dělali, co vše už jsme se naučili, a samy jsou překvapeny, kolik toho už zvládly. O portfoliích s dětmi diskutujeme jednak při výběru prací, jednak při jejich prezentaci. Ostatní se totiž k prezentaci portfolia spolužáka/ačky vyjadřují. Využíváme např. metodu z kritického myšlení Ocenění a otázka (úkolem je nejprve ocenit, co se mi líbilo, a pak vznášet dotazy, pokud nějaké mám).

Jak na portfolia reagují rodiče?

Všichni rodiče ví, že portfolia používáme, jejich postoj k nim se však různí.

Součástí portfolií jsou tzv. týdenní plány, které obsahují mimo jiné informace pro rodiče a prostor pro sebehodnocení dětí. Takto vypadal první týdenní plán, který dostali do rukou rodiče dětí v první třídě.

Vždy při třídních schůzkách mají rodiče možnost do portfolií dětí nahlédnout. Zdaleka ne všichni ji však využijí. Pro ně je to jen další aktivita, kterou učitel/ka s dětmi při výuce provozuje. Byli bychom moc rádi, kdyby se nám podařilo uskutečnit prezentace portfolií rodičům. Rodiče by pak sami mohli vidět, kolik práce jejich dítě na tom udělalo a co všechno zvládá. Možná by byli sami překvapení, jaké dovednosti při prezentaci jejich dítě projevuje. Zatím se nám to však nezdařilo zorganizovat. Navíc máme neustále pocit, že jelikož jde o poměrně nový projekt, vše je stále takové rozpracované, neukončené. Ne vše je dotažené a perfektně promyšlené.

V čem je pro nás portfolio přínosné?

Z metodického hlediska velice oceňujeme, že se děti přirozenou cestou učí metodě třídění materiálů, nakládání s svou vlastní prací. Velkým přínosem pak je, že se děti učí svoji práci ohodnotit, tj. neočekává se jen hodnocení učitele/ky. Jistě je také dobré zmínit jednu z praktických stránek. Pokud se potřebujeme k nějaké práci vrátit, děti vědí, kde ji hledat. Učitel/ka nemusí shromažďovat veškeré dětské práce a následně je vyhledávat. A co se po zavedení portfolia změnilo? Každopádně pořádek ve třídě. Nemáme všude poházené a poztrácené listy. Také se změnil přístup dětí k pracovním listům. Vědí, že se k nim budou moci vrátit, že se jen nevypracují a nezaloží někam, kde k nim nebudou mít přístup.
Rádi bychom s dětmi za těch pět let vytvořili jejich výběrové portfolio, ve kterém by byl průřez jejich práce od 1. do 5. třídy. Přesah na druhý stupeň zatím není v našich silách a nedokázali jsme vymyslet zatím žádné řešení, jak to ošetřit.

Co plánujeme do budoucna?

V rámci našeho projektu bychom pro ostatní vyučující z naší školy rádi uspořádali seminář. Potřebujeme řadu materiálů ještě přeložit z němčiny do češtiny, upravit je podle našich potřeb, a pak bychom se do toho rádi pustili. Pokud by se seminář ukázal jako přínosný, budeme zvažovat semináře pro ostatní školy.
Samozřejmě se s vyučujícími, se kterými na tématu pracuji, pravidelně scházíme, konzultujeme, co se nám daří, co se naopak neosvědčilo, a promýšlíme další kroky. A co říci závěrem? Práce na portfoliích je pro nás svým způsobem práce navíc. Když však vidím, že je to pro děti práce opravdu přínosná a že je to výborná příležitost, jak naučit děti hodnotit to, co vytvořily, jsem motivovaná dále v tom pokračovat a takováto práce mi přináší radost.

Text byl zpracován v rámci projektu Kvalita I, který realizovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT za finanční podpory Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu ČR.