Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfoliové hodnocení na ZŠ Prachatice

Portfoliové hodnocení na ZŠ Prachatice

Autorka textu: Mgr. Libuše Foltýnová, učitelka na druhém stupni Základní školy Prachatice

Úvodem

O portfoliích se na naší škole začalo mluvit a jednat v souvislosti s tvorbou ŠVP v roce 2002/2003, kdy se jako první této problematiky chopily paní učitelky z prvního stupně školy. Na druhém stupni jsme se pokoušeli zavádět portfolia v roce 2003/2004. První rok se o tomto úkolu ale více méně pouze diskutovalo a jeho zavádění do praxe se ještě nepovedlo. Důvodem bylo nejen naše tápání, ale i prosté materiálně technické nedostatky.

Prvními třídami, jež se o tvorbu osobního portfolia žáka pokoušejí, jsou dvě třídy budoucího osmého ročníku, které začínaly shromažďovat materiály k portfoliím v roce 2005. Záměrně píši „pokoušejí“, protože už teď cítíme a víme, že se jejich tvorbě my – vyučující i žactvo – vlastně za pochodu soustavně učíme. Proto můj příspěvek bude obsahovat nejen seznámení s našimi počátky tvorby portfolií, ale budu se snažit upozornit zejména na chyby, kterých jsme se dopustili a kterých by se naši nástupci mohli předem vyvarovat.

Materiální zabezpečení

Portfolia našich žáků/yň mají většinou podobu klasických písemných záznamů, proto prvním problémem bylo, kde a jakým způsobem je budeme shromažďovat. Zakoupili jsme zčásti otevřené šanony, které si žáci označili jménem, a vyhledali místo ve třídě, kde jsme je přehledně umístili a zároveň umožnili žákům jednoduchou manipulaci s nimi. Zvolili jsme klasické otevřené skříňky ve kmenových třídách. Nyní už víme, že k tomuto účelu otevřené skříňky tak docela nevyhovují.

Vzhledem k nedostatku prostor ve škole jsou odborné pracovny zároveň kmenovými třídami, žáci/kyně se v průběhu vyučování v učebnách střídají. Nemůže být tedy zajištěno, že s osobním portfoliem žáka nebude manipulovat další nežádoucí osoba. Žáci/kyně zjistili, že se tak několikrát stalo, a pociťovali to zcela pochopitelně jako nedovolené zásahy do svého soukromí. Proto jsme od příštího školního roku zvolili uzamykatelné skříně. První naše doporučení tedy zní – k osobnímu portfoliu žáka by měly mít přístup pouze povolané osoby.

Shromažďování materiálů

Při tvorbě osobního portfolia žáka jsme se rozhodli, že zpočátku budeme vést tzv. sběrné portfolio, tedy prakticky shromažďovat výsledky žákovských prací. Na pracovní poradě bylo vyučujícím připomenuto, co všechno může portfolio obsahovat, k čemu může sloužit, jak se s ním může pracovat apod. Na závěr 6. třídy žáci/kyně dostali úkol prohlédnout si shromážděné materiály a vybrat si ty nejzdařilejší, které chtějí uchovat do dalších let. Nyní už vím, že v příštích letech musí toto třídění probíhat jinou formou, nejlépe společně s vyučující/m. Různí žáci/kyně měli na své práce různé nároky a pohledy, takže bohužel některým v konečné podobě nezůstalo z jejich materiálů skoro nic.

Zároveň se měli zamyslet nad tím a zapsat si, co se jim v tomto roce nejvíce povedlo, z čeho měli radost, na co jsou hrdí. Otázka byla položena velmi volně – žáci/kyně nemuseli dbát na dodržování pravidel slohového útvaru, měli pouze zaznamenat, co se jim podařilo, co hezkého nebo zajímavého prožili ve škole (a třeba i mimo školu), na co budou v budoucnu rádi vzpomínat. Žáci/kyně se většinou zaměřili na hodnocení svých školních úspěchů v souvislosti s klasifikací, nedokázali plně hodnotit své schopnosti a dovednosti. Z těchto prací vyplynula potřeba alespoň na začátku procesu učení se sebehodnocení připravit žákům/yním určitou osnovu toho, co všechno by sebehodnocení mohlo či mělo obsahovat. Na závěr dostali úkol zaznamenat si, co by chtěli dokázat v příštím roce.

Na začátku dalšího školního roku jsme se k problematice osobního portfolia žáka vrátili na společné poradě vyučujících. Diskutovali jsme opět nad tím, co všechno má portfolio obsahovat, jak, čím a kdo může do portfolia přispět. Dohodli jsme se, že budeme shromažďovat výstupní prověrky a testy, laboratorní práce, výstupy z projektů (celoškolních či vypracovaných v rámci jednotlivých předmětů), doklady různých úspěchů žáka/yně – např. reprezentace školy a umístění v soutěžích, referáty, seminární práce aj. Pro tvorbu seminárních prácí jsme mimo jiné zpracovali návrh osnovy vyhotovení seminárních prací v jednotlivých ročnících druhého stupně tak, aby se úroveň a obtížnost zpracování viditelně stupňovala. Přesto je nerovnoměrnost zastoupení jednotlivých předmětů (svou roli hraje i charakter předmětu) a vyučujících na tvorbě portfolií značná. Například významnou měrou přispívají materiály z anglického jazyka, kde na pomoc vyučujícím existují velmi dobře zpracované učebnice a pracovní sešity, které novému způsobu výuky na školách hodně napomáhají.

V současné době mají portfolia žáků mé třídy bohužel stále ještě charakter pouze sběrných portfolií. Mimořádné události na konci školního roku – kompletní rekonstrukce učebny a práce s tím spojené způsobily, že vzhledem k nedostatku času na zhodnocení všech prací, které portfolia obsahují, jsem konečné hodnocení a výběr prací pro uchování do dalších let přesunula na začátek 8. ročníku.

Sebehodnocení a hodnocení

Přesto jsme otázku sebehodnocení a hodnocení práce žáků/yň, které jsou nedílnou součástí portfolia, neopomenuli. Portfolia lze využít při třídních schůzkách, kdy žáci/kyně společně s jedním z rodičů a třídní/m učitelkou/em mohou hodnotit dosažené výsledky v různých oblastech. Zaměřili jsme se na hodnocení dosažené úrovně při tvorbě žákových kompetencí.

Zvolili jsme názornou grafickou podobu hodnocení, kdy se dosažená úroveň zaznamenávala do připravených sloupcových grafů. Nejprve jsme s touto formou hodnocení seznámili rodiče. Na třídních schůzkách jim bylo vysvětleno, co je to portfolio, co může být jeho součástí, jaký má význam, že je zakomponováno do hodnocení žáka/yně apod. V rámci hodnocení prvního pololetí žáci/kyně dostali vytištěnou osnovu a v klidu domácího prostředí (s možností poradního hlasu rodičů) měli vyznačit úroveň, které podle svého mínění dosáhli. Poté individuálně konzultovali toto hodnocení s třídní učitelkou. Tak jako u třídních schůzek byla žákům/yním nabídnuta možnost se této diskuse zúčastnit i s rodiči (bohužel tuto možnost na rozdíl od schůzek nevyužívali).

Ve druhém pololetí pak na základě těchto rozhovorů a po diskusi s ostatními vyučujícími v ročníku bylo vystaveno třídní učitelkou hodnocení dosažené úrovně kompetencí, které bylo doplňkem klasického vysvědčení. Sebehodnocení žák/yně i hodnocení třídní učitelkou zčásti vychází i z materiálů osobního portfolia žáka. Toto sebehodnocení i kopie hodnocení jsou nedílnou součástí portfolia a jsou pro nás „povinnými“ materiály, které portfolia budou obsahovat.

Podstatnou skutečností, která je spojena s prací na portfoliu (pokud mají splnit svou úlohu a být využity pro hodnocení práce žáka/yně a posuzování jeho/jejího růstu), je časová náročnost. Termín diskuse nad portfoliem si žáci/kyně volili podle vlastního výběru a počítala jsem zhruba s 15 minutami času na každého. Jestliže jsem každému chtěla nechat prostor na vyjádření se ke svému sebehodnocení, často jsme zmíněný časový interval překročili. Na takovéto hodnocení mi pak (při využití času před vyučováním a po vyučování v době, kdy nebyla odpolední výuka) při počtu 30 žáků/yň ve třídě nestačily ani dva měsíce.

Poznámka: Při shromažďování materiálů je nutné dbát na to, aby jednotlivé práce byly opatřeny datem svého vzniku. Tato samozřejmá maličkost na řadě prací chyběla, ale pro hodnocení žákova růstu je to naprosto nezbytné.

Úkoly v příštím období

Rezervy v použití portfolia vidím v současné době zejména v jeho využití při plánování výuky. Chtěla bych se o to pokusit v příštím školním roce, kdy v rámci výuky přírodopisu v 8. ročníku připravuji pracovní listy a následně soubory testů, které by mapovaly dovednosti a znalosti žáků/yň v tomto oboru a mohly sloužit jako součást portfolia každého žáka/yně.

Další rezervy vidím v zapojení většiny vyučujících v daném ročníku. Nemyslím si, že hlavní roli hraje nezájem o danou problematiku; problémem jsou spíše malé zkušenosti s tvorbou žákovských portfolií a minimální možnost třeba i příležitostné diskuse s kolegy a kolegyněmi z jiných škol, neboť se jedná o zcela nové poznatky.

Postoj žáků/yň

Žáci/kyně se s praktickou tvorbou svého portfolia vyrovnali velice rychle. Často své práce ukládají do svých desek naprosto automaticky.

Problematičtější stránkou bude závěrečné hodnocení prací a celkové hodnocení práce žáka/yně na konci klasifikačního období. Žáci/kyně mají na sebe různé nároky, často jsou ve svých málo či naopak příliš kritických hodnoceních ovlivněni postojem rodičů.

Poznámka: Jedna žákyně (vynikající sportovkyně) si na základě zkušeností se školním portfoliem vede samostatně i své osobní portfolio sportovních úspěchů.

Závěrem

Pokusila jsem se vylíčit své minimální zkušenosti s osobním portfoliem žáka, protože si myslím, že jsme v této oblasti opravdu teprve na začátku práce. Snad lze tedy využít alespoň pár konkrétních postřehů a našich zkušeností.

Osobní portfolio svého osobního růstu si na naší škole vedou i všichni pedagogičtí pracovníci a pracovnice. Umožnilo jim zamyslet se nad svou dosavadní profesní kariérou a vytyčit si případné úkoly do budoucna.

Na úplný závěr si dovolím položit ještě jednu otázku do diskuse. V současné době se radíme, jakým způsobem vytvořit ze sběrných portfolií jejich konečnou podobu. Jestliže vycházíme ze skutečnosti, že portfolio žáka by mělo být zaměřeno pozitivně, aby ukázalo ne to, co žák/yně neumí, ale to, co zvládl/a, žáci/kyně si vybírají pro uchování do dalších let pouze svá úspěšná díla. Žák/yně však nemusí být se svým výkonem v určitém ročníku spokojen/a, ale práce v příštím roce jasně ukáže zlepšení v daném oboru. Je vhodné provádět úplné třídění na konci každého školního roku? Rozhodli jsme se, že materiály, které se přímo dotýkají hodnocení žáka/yně (výstupní testy apod.), zůstanou v portfoliu po celou dobu docházky na druhém stupni. Konečnou podobu by pak portfolio dostalo až při odchodu ze základní školy.

Text byl zpracován v rámci projektu Kvalita I, který realizovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT za finanční podpory Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu ČR.