Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfoliové hodnocení na ZŠ Prachatice

Portfoliové hodnocení na ZŠ Prachatice

Autorka textu: Mgr. Jitka Panglová, učitelka na prvním stupni Základní školy Prachatice

Úvodem

Osobní žákovská portfolia zakládáme v naší škole dětem v prvních třídách. Ve školním roce 2005/2006 byli tito žáci/kyně již v 6. třídě. Mohlo by se zdát, že je to velmi dlouhé období a že jsme tedy získali množství zkušeností s využíváním osobních portfolií žáků, pravda je však taková, že neustále hledáme v literatuře, na vzdělávacích seminářích, na internetu apod. různé náměty pro další práci s portfolii. Vybíráme si z nich takové, o kterých jsme přesvědčeni, že budou vyhovovat všem zúčastněným – vyučujícím, žactvu a rodičům.

Kam s portfolii?

Ve třídě je nutné vyčlenit pro umístění portfolií prostor (např. několik dobře přístupných polic). Do polic ukládáme papírové šanony označené jmény jednotlivých žáků a žákyň, které slouží k zakládání žákovských prací. Na prvním stupni má každá třída svou vlastní místnost (třídu), a proto nemusíme mít obavu, že bude s osobními portfolii žáků manipulovat nepovolaná osoba.

Jinou možností pro ukládání žákovských prací by mohlo být uložení vodorovné, např. do plochých, na sobě ležících krabic, košíků či stohovatelných poliček používaných na psacích stolech.

Co do portfolií ukládat?

Do svých portfolií si děti (pod vedením vyučujících) ukládají různé písemné materiály: pracovní listy, písemné práce, testy, dotazníky, čtenářské deníky, slohové práce, články do školního časopisu, záznamy z projektů, sebehodnocení apod. Dále tam zařazují také některé práce výtvarné, a pokud to prostor v šanonu dovolí, tak i drobnější trojrozměrné práce.

Z tohoto výčtu vyplývá, že se jedná o sběrná portfolia. Na společných schůzkách vyučujících jsme se dohodli, že tímto způsobem budeme sbírat materiál ve všech ročnících prvního stupně.

Nedílnou součástí každého založeného materiálu také musí být datum jeho vzniku.

K čemu lze portfolia využít?

V prvních dvou ročnících třídí žáci/kyně na konci každého pololetí své práce podle toho, zda se jim práce podařila a líbí se jim. Pokud tomu tak je, pak si ji ve svém portfoliu ponechají. Pokud se jim práce nezdařila, mohou ji ze svého portfolia vyřadit. Společně s rodiči a vyučující/m krátce hodnotí svou práci na společné schůzce.

Ve 3. až 5. třídě hodnotí žáci/kyně svoje založené materiály například pomocí dotazníků a snaží se již zaznamenat posun, kterého dosáhli za určité období školního roku (čtvrtletí, pololetí). Na konci školního roku také sami rozhodují, jaké materiály si zde ponechají i do dalších let. Také tito žáci/kyně se schází nad portfoliem se svými rodiči a vyučujícími v době konzultačních dnů.

Konec 5. třídy znamená pro žáky/ně přípravu na přechod na druhý stupeň ZŠ nebo na víceleté gymnázium. Proto dostávají možnost, aby svá sběrná portfolia přetvořili na portfolia ukázková (prezentační). Žáci/kyně si zde dle vlastního uvážení ponechávají nejzdařilejší práce, o kterých by chtěli mluvit v novém školním roce se svým novým třídním učitelem/kou, a tímto způsobem se mu/jí představit.

Někteří vyučující také s úspěchem vyzkoušeli odeslání portfolií rodičům domů. Žáci si odnesli složku s materiály shromážděnými za určité období školního roku domů a spolu s rodiči si ji během týdne prohlédli. Rodiče byli požádáni, aby se k portfoliu vyjádřili v přiloženém dotazníku. Odezva byla kladná a následný rozhovor nad portfoliem pak velmi konkrétní.

Co říci závěrem?

Chtěla bych ještě dodat, že za obrovský klad osobních žákovských portfolií považujeme možnost sledovat individuální vývoj jednotlivých žáků/yň bez porovnávání s ostatními, aktivitu žáka/yně při jeho vytváření a možnost učit žáky/ně objektivnímu sebehodnocení.

Text byl zpracován v rámci projektu Kvalita I, který realizovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT za finanční podpory Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu ČR.