Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfoliové hodnocení na ZŠ Povrly

Portfoliové hodnocení na ZŠ Povrly

Autorka textu: Mgr. Kateřina Kubíčková, učitelka 3. třídy Základní školy Povrly

Asi před 10 lety se na naší škole začal ověřovat program Začít spolu. Jedním z principů výuky bylo sestavení žákovského a učitelského portfolia. Jako každé začátky, byl před námi vyučujícími, před rodiči i dětmi nový a těžký úkol. V našem školství se nikdy nic podobného nedělalo, nikdo z nás nic podobného neučil, nikde nebyla k dispozici metodika, jak na to. A co si budeme povídat, hodně z nás raději využívá, co za nás vymysleli, napsali a vyzkoušeli jiní. Tak proč to měnit?

Do programu Začít spolu jsem naskočila jako vychovatelka a zároveň jako asistentka pro 1. třídu. Můj pohled a zkušenosti se dále rozvinuly, když jsem začala studovat učitelství a v tomto programu jsem dále pokračovala jako učitelka. Dnes působím i jako lektorka pro tento program a setkávám se s vyučujícími, kteří jsou jako já kdysi teprve na startovní čáře.

Můj příspěvek má veřejnosti, ale i kolegům a kolegyním ukázat, na jaké potíže mohou narazit v přípravě portfolií, a snad jim také usnadnit jejich vlastní práci tím, že se s nimi podělím o to, co už u nás funguje a co už máme vyzkoušené.

Chtěla bych vám zde nastínit, jak to chodí u nás v Povrlech, ale hlavně v mé třídě. Věřím, že spoustu věcí, které zde budu popisovat, sami děláte. Berte prosím tedy můj příspěvek jako jednu z možných kuchařek nebo receptů, které se dají namíchat přímo pro vás a vaši třídu. Tak tedy dobrou chuť.

Seznámení s programem „Začít spolu“ a jeho principy

Začít spolu je vzdělávací program s důrazem na individuální přístup k dítěti a na partnerství školy, rodiny a komunity v oblasti výchovy a vzdělávání (v ČR od roku 1994). Práce v programu Začít spolu je organizována formou center aktivit. Třída je rozčleněná do center aktivit, která jsou různě tematicky zaměřená a vybavená. V 1. –3. třídě je to matematika, český jazyk, prvouka, výtvarná výchova – kostičky, dílničky – konstruktivní činnost. V 4.–5. třídě je to matematika, český jazyk, přírodověda a vlastivěda.

Centra stimulují děti k aktivitě, hře, práci. V centrech aktivit se děti učí přímou zkušeností, mají zde dostatek prostoru pro hru, experimentování, manipulaci a práci s netradičním materiálem. Centra poskytují prostor pro práci individuální, skupinovou, ale vytvářejí i prostor pro učení činnostní. V takto uspořádaném prostředí přechází aktivita z vyučujících na žáky a žákyně.

Zadání práce v centrech se děje formou pracovních listů s pokyny. Jde o didaktickou pomůcku, připravenou pro tematický celek, projekt nebo i jednotlivé učební činnosti ve formě několika zadání – úkolů, otázek či informací na předtištěných listech papíru. Práce s pracovními listy vede žáky/ně k aktivnímu a osobnímu přístupu k učivu. Pracovní listy tvoří základ žákovských portfolií.

Vzdělávací program Začít spolu upřednostňuje projektové vyučování, řešení zadaných úkolů v projektu a v určitých problémových situacích, tedy takový způsob organizace výuky a učení, v němž žáci a žákyně pracují obvykle v týmech a po delší čas řeší komplexní zadání vedoucí k reálnému výsledku. Učící se žáci/kyně pracují v malých kooperativních skupinkách, v nichž dochází k bohatým sociálním interakcím vedoucím k učení. Žáci/kyně jsou vedeni k tomu, aby si dokázali rozdělit sociální role, naplánovali si činnosti, rozdělili mezi sebou úkoly, naučili se spolupracovat, kontrolovat jeden druhého, řešit konflikty, spojovat dílčí výsledky do většího celku, hodnotit práci svoji, ale i ostatních. Takový přístup lze shrnout pod názvem kooperativní učení.

Jednou z technik, které využíváme k vybudování lepšího ovzduší ve třídě a k vytvoření důvěry mezi žáky/němi a učitelem/kou, je tzv. komunitní kruh. Jde o techniku, kterou lze využít k průběžnému mapování nebo pročištění problémů, k tréninku komunikace, naslouchání, čtení, navození určitého tématu apod.

V závěrečném kruhu, který je na konci dne a necháváme mu dostatečný prostor, žáci/kyně hodnotí svoji práci, mohou zmínit, kdo jim v práci pomáhal, kdo je naopak rušil, čemu nerozumí, kde chybovali, na co si budou dávat příště pozor oni sami, ale i ostatní, se kterými pracovali ve skupině, je zde samozřejmě prostor pro poděkování.

Práce s portfolii

Smysl zakládání žákovských prací spočívá v tom, že dítě může kdykoliv jít do příslušné přihrádky a podívat se, jak řešilo určitý problém, může používat vlastnoručně vyrobené encyklopedie a pomůcky. Také rodiče mohou kdykoliv do portfolií nahlédnout a udělat si obrázek o tom, jak jejich dítě ve škole pracuje, čím se zabývá atd.

Jednou za měsíc by si měli vyučující najít čas a dát dětem prostor, aby si vybraly práce, které si chtějí uložit do svého portfolia.

Co se týká mých vlastních zkušeností, tak s dětmi jsme zpočátku v 1. třídě dokázali práce třídit po jednotlivých měsících, ale nehodnotili jsme je. Děti si po roce školní docházky portfolia braly domů.

Ve 2. třídě byla již práce s portfolii systematičtější. Po každém uplynulém měsíci jsme již práce třídili, vybírali společně s dětmi pouze některé, a poté je „secvakávali“ k sobě a hodnotili.

Ve 3. třídě již žáci/kyně třídí a hodnotí svá portfolia sami, o přestávkách si je zdobí a upravují.

Portfolio se dá využít i pro diagnostické účely, například jako příloha pro poradnu, neboť v něm lze velmi dobře pozorovat, jak se dítěti v 1. třídě mění rukopis, které chyby stále opakuje, jak se mu/jí vyvíjí kresba.

Při odchodu z prvního stupně všichni dostanou svá pětiletá portfolia domů a stávají se jejich majetkem.

Obsah portfolií

Do portfolií se ukládá práce z center aktivit. Žáci/yně si do svých přihrádek ukládají práce, na kterých v daném týdnu nebo projektu pracovali. Jedná se především o pracovní listy, vlastní tvorbu, básničky, pozorování, měření, pokusy a jejich hypotézy. Pracovní listy vycházejí z předmětů matematika, prvouka, český jazyk, výtvarná výchova. Ve vyšších ročnících se ještě přidávají práce z předmětů vlastivěda a přírodověda.

Součástí portfolia jsou také tzv. týdenní plány. Týdenní plán slouží k tomu, abych si mohla naplánovat výuku na celý týden, ujasnit si, co budeme v daném týdnu probírat. Je zde také prostor pro vzájemnou komunikaci mezi školou, rodiči a dětmi. Na zadní stránce týdenního plánu je prostor pro vzkazy rodičů i sebehodnocení dětí. Otázky jsou přiměřené věku a mění se podle toho, co mě právě aktuálně zajímá a co potřebuji zjistit.

Do portfolií si děti ukládají také testy. Píšeme je každé pondělí, mohu si díky nim ověřit znalosti probraného tématu z minulého týdne a zjistit, jak se děti připravují dle týdenního plánu. Test dostanou děti opravený druhý den a doma pak dělají opravu a dopisují do testu na lísteček hodnocení své práce, např.: „Dnes se mi nedařila matematika, protože neumím násobilku.“ „Dnes se mi dařilo, protože jsem si opakoval s mamkou dle plánu.“

Pokud povedete děti od první třídy a od začátku po maličkých krůčcích, uvidíte pokrok v hodnocení, ze začátku slovně, později písemně. Žáci se budou zkoušet vzájemně hodnotit, např. směšounkem (smajlík), budou rok od roku schopnější ohodnotit svoji práci, práci druhých, své úspěchy, ale i nezdary. U nás probíhá hodnocení v rámci ranního a závěrečného kruhu. Toto hodnocení je ústní. Dále v rámci týdenního plánu, kde písemné hodnocení probíhá za spolupráce s rodiči.

Součástí portfolií jsou také smlouvy a třídní pravidla. Smlouva se sepisuje s dítětem za přítomnosti rodičů a konkrétních vyučujících. Ve smlouvě se například žák/yně zavazuje, že bude řešit své zapomínání, že se bude doma připravovat na vyučování, ale navrhne i kroky, které povedou k úspěšné práci a případně i trest za jejich neplnění.

Třídní pravidla vytváří žáci/kyně ve spolupráci s vyučujícími. Pravidla třídy se každý rok mění, doplňujeme je. Všichni ve třídě pravidla podepíší a předem si domluví trest za jejich nedodržení. V pravidlech by neměl být zápor – nebudu, nemám apod. Jedno z mnoha pravidel může vypadat například takto:

		1. třída – „Oči sledují, ruka pomáhá, uši naslouchají.“
		2. třída – „Pomáhám, ukládám věci na své místo.“
		5. třída – „Ve skupině mám svoji roli, za své jednání jsem zodpovědný/á.“

V portfoliích jsou uloženy také doklady úspěchů žáků a žákyň, například diplomy nebo ukázky z jejich vlastní tvorby, např. básničky, pěkné slohové práce apod.

Osobní a třídní portfolio

Všechny zmíněné materiály si děti zakládají buď do osobního portfolia, nebo společného třídního portfolia.

Do třídního portfolia zakládám fotky ze společných akcí, výletů, koncertů, soutěží. Zakládám tam i vzkazy od rodičů, protože na spoustu akcí přijdou rodiče a mají tak možnost zhodnotit průběh výuky a napsat svůj pohled na školu. V třídním portfoliu jsou mimo jiné i novinové články týkající se školy nebo třídy, nebo třeba dotazníky pro rodiče, zkrátka vše, co se týká školy a třídy.

Naše škola umožňuje hospitace učitelů ve výuce v jiných třídách, vyučujícím z jiných škol a především rodičům dává možnost zúčastnit se výuky nebo se na ní částečně podílet. Ve třídě máme knihu návštěv, kam příchozí mohou dětem napsat vzkazy a zhodnotit, co viděli. Mohu říct za sebe a za děti, že je to milé pohlazení po duši a určitá odměna za naši práci.

Hodnocení a sebehodnocení v programu Začít spolu

Hodnocení žáků v komunitním kruhu

• prezentace a obhajoba vlastní nebo skupinové práce
• hodnocení učitele/ky (jak skupina pracovala)
• sebehodnocení skupiny a jednotlivců
• vzájemné hodnocení pracovních skupin

Sebehodnocení

Žáci/kyně při prezentaci hodnotí vlastní práci uvnitř skupiny, tedy jak se jim dařilo společné naplánování úkolů, rozdělení rolí, vyhledávání informací; posuzují, v čem se jako skupina neshodli, kdo se nezapojil do práce, kdo nesplnil svůj úkol apod. V průběhu sebehodnocení motivuji děti okruhem otázek, které vycházejí z probíraného tématu, nebo jimi reaguji na to, co se dělo během práce.

Vzájemná hodnocení pracovních skupin

Ostatní žáci/kyně z jiných skupin hodnotí vystupování dané skupiny, např. srozumitelnost projevu, hlasitost projevu, jeho nápaditost apod. Po skončení připomínek mají děti z dané skupiny možnost reagovat na vznesené připomínky a vysvětlit případné nejasnosti.

Vzájemná hodnocení probíhají vždy ústně; pokud žák vytýká chybu druhému žáku nebo je s něčím nespokojen, funguje u nás princip židle, kdy oba aktéři sedí naproti sobě a z očí do očí si vyříkávají, co mají za problém, a zároveň reagují na podněty.

Čas od času lepím na zeď fotky dětí nebo jen jejich jména a děti si k nim vzájemně píší vzkazy, nebo hodnotí a chválí své chování a svou práci. Podmínkou je, že se snažíme komentáře formulovat pozitivním jazykem a dbáme na to, aby se vzkaz objevil u všech jmen nebo fotografií.

Moje hodnocení učitelky

Vyučující v programu Začít spolu hodnotí děti slovně i písemně. Práci žáků/yň ve své třídě neustále sleduji a zaznamenávám si úroveň osvojování dovedností, směřujících k utváření a rozvíjení klíčových dovedností. Výsledky svých pozorování zakládám do svého osobního portfolia, ve kterém mám ke každému dítěti zvláštní složku.

Mám tak prostor a čas zapisovat do pracovních listů, zda například konkrétní žákyně pracovala sama, co jí dělalo problém, kde vyhledávala informace, zda spolupracovala, nebo se jen „vezla“ a nechala svoji práci na ostatních členech skupiny. Mám možnost srovnání, jak žáci/kyně pracuje, zda se lepší, porovnávat její výkon s výkonem ostatních dětí. Vidím, zda se žáci/kyně příliš často neobrací na pomoc druhých, zda nechybuje stále ve stejné věci apod.

Pozorování dětí během školního roku provádím také tzv. lístečkovou metodou. Na lístečcích popisuji určitou situaci, týkající se konkrétního žáka/yně, ale nehodnotím ji. Na lístečku nikdy nesmí chybět datum a podpis toho, kdo pozorování prováděl. Pozorovat může totiž jakákoliv osoba ve třídě (např. vyučující, návštěva, rodič, kolega/yně apod.). Dítě o pozorování neví.

Co mohu takovým hodnocením získat? Na základě průběžného pozorování je možné porovnat například chování konkrétního žáka nebo žákyně v určitých situacích, jak komunikuje s ostatními, jak řeší problémy. Ve 2. třídě jsem díky pozorování a ukládání lístečků zjistila počáteční hluchost dítěte. Jindy je takto možné vystopovat počátky šikany dítěte. Lístečky z pozorování se také hodí jako podklady pro rodičovské schůzky a pedagogické porady.Několik tipů na závěr

Je důležité najít ve třídě vhodné místo, kam bude možné portfolia ukládat, vybírat opravdu jen některé žákovské práce, určit předem, co v konkrétním roce budete sledovat, a na konci roku vše shrnout a zhodnotit se žáky/němi a jejich rodiči.

My skladujeme portfolia v šanonech v krabicích a zásuvkách k tomu určených. Řada věcí se může nechat zafoliovat a pak pomocí různých závěsných systémů vystavit ve třídě. Také krabice fungují dobře a případně se může využít i místo v kabinetě. Portfolia se dají uskladňovat i na chodbách, dle podmínek školy a vaší fantasie.

V začátcích je potřeba připravit se na to, že nad portfoliem ztratíte spousty času. Je třeba si najít systém, říci si, co chcete v daném roce dokázat, přesvědčit sami sebe, že portfolia jsou potřebná a máte chuť se do nich pustit a přesvědčit ostatní kolegy učitele. Ve dvou se to lépe táhne a problémy a úkoly je možné si mezi sebou rozdělit.

Děti pro portfolia nadchnete rychle, rodiče se pak už jen kochají a poradna může pomocí portfolií najít příčinu problémů, poruch nebo postižení.

Ti, co své povolání dělají nikoliv jako práci, ale jako poslání, vědí, že nadšený učitel nebo učitelka stráví ve škole mnoho hodin i mimo pracovní dobu a jejich rodiny a přátelé jsou často nuceni žít starostmi a radostmi konkrétní třídy a neustále poslouchat nápady, jak by se ještě dětem dala vylepšit a zpestřit výuka. Když si tohle všechno uvědomíme, nabízí se otázka: Proč ještě navíc ztrácet čas s portfolii, když i tak je práce hodně?

Opravdu je to určitá práce navíc, ale pokud překonáte počáteční neúspěchy a v práci vytrváte, odměna stojí za to.

Když tak přemýšlím nad tím, co všechno učitelé/ky a naše škola dětem zajišťuje, mám dobrý pocit sama za sebe a za své kolegy. Naši žáci a žákyně poznají sami sebe a dokáží mezi sebou komunikovat a řešit problémy. Samozřejmě ne všichni, ale i to těsto se musí dlouho třít a zadělávat. Pokud jsem tedy alespoň jednoho/jednu z vás přiměla se nad portfolii zamyslet, pak čas, který jsem nad touto soukromou kuchařkou strávila, nebyl zbytečný.

Text byl zpracován v rámci projektu Kvalita I, který realizovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT za finanční podpory Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu ČR.