Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfoliové hodnocení na ZŠ Klíček

Portfoliové hodnocení na ZŠ Klíček

Autorka textu: Mgr. Šárka Poláková, učitelka čtvrté třídy soukromé základní školy ZŠ Klíček v Praze-Chodově

Portfolio pro mě znamená souhrn informací, které vypovídají o vývoji žáka/yně v různých, nejen vzdělávacích oblastech. Ve výběrovém portfoliu se odráží sebehodnocení žáka/yně a umožňuje zdůraznit jeho/její přednosti.

S portfolii jsem začala pracovat s nástupem na ZŠ Klíček, kde bylo vedení portfolií tradicí. Největším problémem pro mě bylo ujasnit si, jakým způsobem se žáky/němi portfolia vést a jak s nimi vůbec pracovat. Na ZŠ Klíček jsem nastoupila ihned po ukončení pedagogické fakulty a o vedení portfolií jsem věděla jen něco málo teoretických informací. Avšak vstřícní a velmi profesionálně vybavení kolegové a kolegyně mi v tomto ohledu velice pomohli. Ukázali mi, jakým způsobem vedou portfolia oni a informovali mě, co se jim osvědčilo a co ne. Tyto zkušenosti mě velice obohatily, ale přesto jsem si svůj způsob vedení portfolií musela najít sama. Zpočátku jsem se žáky/němi ukládala jejich práce do pořadače s tím, že je na konci roku roztřídíme. Jednalo se o žáky 1. třídy a já jsem se domnívala, že přímé třídění do přehlednějších šanonů a zakládání do euro desek by bylo příliš obtížné. K tomuto způsobu už bych se nikdy nevrátila a po zkušenostech se domnívám, že zařazování do šanonů jsou schopni i žáci/kyně 1. ročníku.

Do portfolií ukládáme pracovní listy, písemné práce, autorské žákovské písemné projevy, ilustrace, autoevaluační listy, referáty a dobrovolné domácí úkoly, jejichž zadání vede žáky/ně k vyhledávání a zpracovávání informací a rozšiřování si vlastních obzorů. Během školního roku vedeme sběrné portfolio a na konci školního roku mají žáci/kyně možnost vytvořit si výběrové (prezentační) portfolio.

V nižších ročnících máme kromě portfolií také tzv. školníčky. Mají menší formát než portfolia, děti si tam průběžně zapisují informace týkající se výuky a pravidelně si je berou domů. Školníčky obsahují informace pro rodiče a přípravy na konzultace, které probíhají mezi vyučujícími, rodiči a dětmi. Rodiče mohou do školníčků napsat vzkazy svým dětem, do tzv. památníků mohou zase děti napsat svým spolužákům a spolužačkám, co si o nich myslí. Tzv. zpětné zrcátko ve školníčku slouží dětem k vlastní sebereflexi.

V následujících ukázkách školníčku můžete vidět vzkazy rodičů svému synovi, týkající se jeho úspěchů ve škole, dále pak vyplněné „Zpětné zrcátko“, jehož autorkou je žákyně páté třídy, a „Památník“ žáka páté třídy se vzkazy od jeho spolužáků a spolužaček.

Portfolio máme rozděleno na několik kategorií nikoliv po předmětech.

• Tvořivé psaní
• Zajímavosti a objevy
• Samostatné práce
• Skupinové práce
• Čtení s porozuměním
• Pracovní listy
• Ilustrace
• Má kronika
• Sebehodnocení

Pro hodnocení portfolia máme stanovená kritéria. Pro sebehodnocení používáme sebehodnotící listy.

Ukázka sebehodnocení žáka čtvrté třídy.

Sebehodnocení je, jak jsme viděli, také nedílnou součástí školníčku.

Už jsem zmiňovala, že součástí portfolií jsou tzv. dobrovolné úkoly. Způsob, jakým jsme se rozhodli tuto práci hodnotit, spočívá v tom, že děti umisťují barevné kamínky do kalíšků ostatních podle toho, jak se jim jejich práce líbí. Po určité době vždy společně zhodnotíme uplynulé období a jednotlivé děti mají možnost se vyjadřovat k tomu, jakým způsobem nashromážděné kamínky odrážejí jejich aktivity.
Potvrdilo se nám, že touto formou hodnocení se ocenění dostane i těm dětem, které v běžné výuce nevynikají.

Moji žáci/kyně jsou v současné době ve 4. třídě. Portfolia společně vedeme od první třídy. Pro ně má zatím největší význam jejich vývoj od 1. do 4. třídy. Velice často si svá portfolia prohlížejí a komentují své schopnosti v první třídě a nyní. Pro mnohé má velký význam posun v úpravě. Nejčastěji se vrací k dobrovolným domácím úkolům, v kterých zpětně vyhledávají informace a uplatňují je ve výuce.
Následující ukázka se týká dobrovolného úkolu, který spočíval v představení osobnosti Karla IV.

Rodiče reagují na portfolia většinou pozitivně, ale bohužel velká část z nich předpokládá, že portfolio je věc, která se dělá ve škole, a příliš se nezapojují do jeho tvorby. Pokud si žáci/kyně berou portfolia domů, aby si je s rodiči společně prohlédli a zhodnotili, občas se stane, že je dlouho nepřinesou zpět. Jiná situace nastává, pokud se s portfolii pracuje s rodiči na půdě školy (během konzultací).

Pro děti je portfolio často velký pomocník při vzpomínání, co se ve škole dělo, a rovnou to mohou ukázat na svých výtvorech.
Domnívám se, že je nutné rodiče přesně a jasně informovat, k čemu portfolio slouží, co učitel/ka očekává od nich, jakým způsobem s ním mají rodiče pracovat. Rodiče s něčím takovým většinou nemají vlastní zkušenost a neví, jak s portfoliem nakládat a jak si ho s dětmi prohlížet či třídit.

Myslím si, že pro děti je největším přínosem vedení portfolií důrazné zviditelnění jejich pokroku. Dále umožňují žákovi/yni zpětnou vazbu. Učí je třídit a vážit si svých výtvorů. Pro mě (pro učitelku) je to opět zpětná vazba a především záznam vývoje žáka/yně. Rodičům umožňuje portfolio nahlédnout do dění ve třídě. Mají možnost vidět, co se dělá ve škole během vyučování, že výuka není pouze „vyplňování cvičení v učebnici“. Portfolio může usnadnit komunikaci na téma škola mezi rodičem a dítětem. A opět dokumentuje vývoj dítěte.

Portfolia používáme během konzultací a jako zpětnou vazbu pro žáka/yni.
Na naší škole funguje vedení portfolií na 1. stupni. Moji žáci/kyně si odnesli portfolio na konci 3. třídy. Většina z nich měla výběrové portfolio rozdělené podle ročníků a podle výše uvedeného třídění. Výjimkou byla první třída, kde bylo třídění trochu jiné. Toto portfolio mají doma a nyní tvoříme portfolio, které bude obsahovat 4. a 5. třídu. Domnívám se, že žáci, kteří budou odcházet na víceletá gymnázia, mohou své portfolio využít při přijímacím řízení. A pokud se školy, na které odejdou, také věnují tvorbě portfolií, budou vybaveni schopností si své portfolio vést a mohou v něm pokračovat. Pokud ho nevyužijí při přijímacím řízení a už se s tvorbou portfolií ve škole nesetkají, stane se portfolio určitou kronikou a zpětnou vazbou.

Na naší škole vedou portfolia všichni pedagogové a pedagožky na 1. stupni. Na druhém stupni se věnují vedení portfolií jen někteří kolegové. Vedení portfolií je podporováno ze strany vedení, ale po zkušenostech není striktně dáno jako povinnost pro všechny vyučující. Učitelé/ky na druhém stupni si často stěžují na nedostatek času, který by mohli vedení portfolií věnovat. Naše škola nepořádá semináře na téma portfolií, ale je to téma, které je mezi spolupracovníky často diskutováno.

Text byl zpracován v rámci projektu Kvalita I, který realizovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT za finanční podpory Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu ČR.