Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfoliové hodnocení na ZŠ Klánovice

Portfoliové hodnocení na ZŠ Klánovice

Rozhovor s matkou žáka 4. třídy ZŠ Klánovice

Cílem rozhovoru bylo zmapovat zkušenosti a názory rodičů na portfolia. Rozhovor s paní Romanou Voženílkovou se uskutečnil v červnu 2008, otázky kladla Anna Babanová. Paní Voženílková je matkou chlapce, který navštěvuje 4. ročník Základní školy v Klánovicích. Škola vyučuje v rámci programu Začít spolu.

Co je podle Vás účelem portfolia?
Portfolio představuje samostatnou práci dětí, mělo by je vést k větší zodpovědnosti, k samostatnému zvládání úkolů. Měly by být schopné najít si samostatně materiály i informace, ze kterých potom portfolia tvoří. Z vlastní zkušenosti ale musím říct, že alespoň zpočátku to moc samostatná práce není. Pro rodiče je práce s portfoliem zpočátku náročná. Například když si Jakub ve škole vedl píditelský deník, tak se v něm témata měnila každých čtrnáct dní. Pro nás to znamenalo, že jeden den o každém víkendu jsme věnovali píditelskému deníku. Pro nás to byla tak trochu noční můra, i když z něj teď zpětně máme samozřejmě radost. To, jak výsledek vypadá, je u mladších dětí hodně práce rodičů. Všechno pídění jsme dělali společně, protože to jinak nešlo.

Jakub zpočátku nebyl schopen samostatně najít obrázky, například týkající se nějakého povolání nebo čehokoliv podobného. Teprve když jsem přinesla konkrétní časopisy, tak v nich pak už dokázal příslušné obrázky najít a vystřihnout. Ale sám nikoliv. Nebylo to tím, že by byl snad nějak nedostatečně připraven na práci s portfolii ze školy, nechci to ani nějak bagatelizovat, že děti v tomto věku nejsou vůbec schopné pracovat samy, ale zkrátka alespoň zpočátku opravdu potřebují vedení.

Stejně zpočátku vypadala práce se čtenářským deníkem, ale třeba i se samotným hodnocením. Kolikrát nebyl syn schopen svůj výkon zhodnotit jinak než pouze slovy: „Já nevím…“

Ale právě proto je dobře, že se to děti ve škole učí, že se v hodnocení a sebehodnocení cvičí. Je fajn, když po návratu z výletu děti mají za úkol zhodnotit, co se jim tam líbilo, co se jim nelíbilo, jak se tam chovali apod. Když se ho zeptám, tak odpoví: „Bylo to všechno dobrý.“ Dětem se do té kritické reflexe nechce, nechtějí zabrušovat až do takové hloubky. Když se Jakub vrátí z výletu, dokáže o tom vyprávět hodiny, ale zpracovat to písemnou formou, to už je mnohem větší zátěž a bývá to někdy problém.

Co podle Vás děti oceňují na portfoliích nejvíce?
Možná že je obohacuje, když vidí, jak každou věc vnímá každé dítě jinak. Vezměme si například téma slunce, každé dítě to pojme jinak. Jednoho třeba zaujme Slunce jako planeta sluneční soustavy, jiný se bude zabývat slunečním zářením a opalovacími krémy. To je pro ně, myslím, velmi obohacující. Protože když pak své poznatky prezentují před ostatními ve třídě, uvědomují si, že neexistuje jeden jediný správný přístup, ale naopak že je možné jedno téma uchopit mnoha různými způsoby.

Co je podle Vás na portfoliu pro děti nejtěžší?
Nevím, možná vyhledávání informací, to byl zpočátku problém, i když teď už je to skoro bez problémů. Jakub už nyní dokáže samostatně pracovat, nepotřebuje vedení. Teď je ve čtvrté třídě, chodí na internet, sám si vyhledá encyklopedii, ale v první třídě reagoval slovy: „Já nevím, kde to mám najít.“

Zrovna teď probírají ve škole Přemyslovce, k tomu je schopen samostatně vyhledat informace, vytisknout si je, vystřihnout, nalepit a vytvořit mapu. Dřív toto vše bylo hodně na rodičích, museli jsme mu to přinést předpřipravené a on to pak byl schopen dokončit. To už je dnes jiné.

Je podle Vás portfolio integrální součástí výuky?
Ano, podle mne ano. Mívají dané téma, třeba na měsíc, a to se prolíná všemi předměty: matematikou, češtinou… Dá se říci, že s pracovními listy z portfolií pracují každý den. Konkrétní dílčí části portfolia si berou i domů, když na nich pracují za domácí úkol.

Máte zkušenost ze školy, ve které se s portfolii nepracovalo?
Ano, mám, protože můj nejstarší syn chodil do typické základní školy a teprve ve čtvrté třídě přešel na program Začít spolu. Můj druhý syn Jakub je v programu Začít spolu od první třídy. Mohu říci, že je mezi oběma přístupy markantní rozdíl.

Vysvětlila vám paní učitelka, co to portfolio znamená? Proběhla například nějaká informativní schůzka na začátku školního roku?
Nevysvětlila, ale já jsem věděla, do čeho jdu, protože starší syn portfolia používal. Když jsme se byli podívat ve škole, kam měl nastoupit Jakub, byly tam otevřené dny pro rodiče budoucích prvňáčků, a tam se nám představily jejich budoucí paní učitelky a nastínily, jakým způsobem děti povedou.

Jak často se svým synem doma trávíte čas nad portfoliem?
Jak už jsem říkala, zpočátku nám portfolio zabíralo hodně času, protože například čtenářský deník se psal každý den, týdenní plán jednou za týden, a pak samozřejmě pracovní listy, ty se zpracovávaly také každý den. Tedy každý den jsme trávili nad portfoliem zhruba hodinu, někdy i déle.

Teď už nám portfolio zabírá podstatně méně času. Čtenářský deník odevzdávají děti jednou za měsíc, týdenní plán si už Kuba umí udělat sám a konzultace jsou jednou za čtvrt roku. Tam paní učitelka přinese portfolio, abych ho viděla, smlouvičku si už Kuba připravuje předem, dříve se vlastně vytvářela na místě. Dnes už si dokáže odhadnout, co si myslí, že se naučil, co si ještě musí procvičovat apod.

Máte pocit, že v této třídě či škole se děti cvičí také v sebehodnocení?
Probírají se s dětmi jejich vlastní učební úspěchy a neúspěchy a jejich příčiny?
Určitě. Dříve se Kuba zkoušel sebehodnotit pouze jednoduchou formou pomocí smailíků, dnes to dokáže i slovně. Ze začátku vůbec nedokázal posoudit, jestli například umí napsat měkké i a tvrdé y, zkrátka to nedokázal odhadnout.

Naopak, v tradiční škole děti podle mého názoru své výkony moc nehodnotí, tam hodnotí především paní učitelka. Děti se ale hodnotí i mezi sebou navzájem. V rámci center, která se konají každý týden, mají děti rozdělené role, jeden je například časoměřič, druhý je reportér, třetí tišič apod., a když skupina v závěrečném kruhu prezentuje, co během dne vytvořila, zároveň se i vzájemně hodnotí.

Máte pocit, že se vám díky portfoliím mluví s vašimi vlastními dětmi lépe o škole?
To nedokážu posoudit, často se jedná o úkoly, které se ničím neliší od úkolů v klasickém sešitě. Co je jiné, jsou například týdenní plány. Tam je jasně vidět, co všechno dělali, za co se mají hodnotit, tam to té komunikaci o škole opravdu pomáhá. Když má dítě ve škole portfolio, tak to pro rodiče znamená víc práce. Hodně rodičů to vnímá jako práci navíc, ale přesto se v naší třídě pro portfolia vyjádřilo více než osmdesát procent rodičů. Kdybych měla volit školu bez portfolia nebo s portfoliem za cenu, že to bude pro mě znamenat více práce, volila bych portfolia.

Možná bych přivítala více dotazníků pro rodiče. Vím, že na jiných školách se získává i zpětná písemná vazba od rodičů, a věřím, že to pro paní učitelku může být cenný materiál, nicméně u nás ve škole nic podobného nemáme.

Děkuji za rozhovor.

Text byl zpracován v rámci projektu Kvalita I, který realizovalo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT za finanční podpory Evropských sociálních fondů a státního rozpočtu ČR.