
Autorka textu: Mgr. Miluše Trpáková, učitelka na prvním stupni Základní školy J. K. Tyla v Písku
Úvodem
Naše škola má v devíti ročnících celkem 29 tříd a 716 žáků/yň. Pedagogický sbor čítá 44 vyučujících. V nedávné době jsme připravovali a nyní realizujeme nový učební systém podle vlastních osnov tak jako většina škol. Na projekt získala škola peníze z Evropských sociálních fondů. Vyučující absolvovali semináře RWCT, Respektovat a být respektován a další se připravují. Jestli se má změnit škola, musí se změnit vztah mezi dospělými a dětmi. S tím jistě úzce souvisí změna tradičního hodnocení. Proto jsou vyučující často vyzýváni k zavádění portfolií.
Ovšem s jeho využitím máme i v naší škole velmi málo zkušeností. Přes absolvování různých seminářů a kurzů jsem se o způsobu nakládání s portfolii nedozvěděla prakticky nic. Každý s nimi pracuje podle svého. To lze jen v případě jakéhosi doplňku hodnocení, ale nemůže být náhradou klasifikace, kterou dosud používáme. Snažím se používat portfolio již několik let, ale bez koncepce a pravidel používání na celé škole. Proto uvedu jen své zkušenosti a postřehy, některá úskalí. Používání portfolií všemi vyučujícími je ještě daleko, protože změny, kterými nyní prochází škola v souvislosti se zavedením ŠVP, vyčerpávají naše síly. Myslím si ale, že otázka změny hodnocení jde ruku v ruce se změnami, které nás čekají, a budeme se jí muset zabývat co nejdříve. Možná pak zavedeme portfolia jako podklad pro hodnocení žáka/yně v řadě různých situací velmi rychle.
Začátky s portfolii
První portfolio, které jsem se svými tehdy čtvrťáky začala používat, jsme si vyrobili sami z kartonu při pracovních činnostech. Tehdy bylo spíš obrázkové a dokumentační. Při hodinách českého jazyka jsme psali práce o našich společných akcích, o tom, co žáky/ně zajímalo, a při výtvarné výchově jsme práce ilustrovali. Žáci/kyně mohli pracovat i doma a domácí práce také zakládali. Před třídními schůzkami jsme si práce vždy urovnali, povídali si o nich a nechali jsme v kartonech jen ty práce, kterými se chtěli pochlubit. Rodičům jsem pak vysvětlila účel, připravovala jsem je na to, že v páté třídě se pokusíme zakládat tímto způsobem veškeré práce, které budou základem pro žákovské hodnocení a budou vypovídat o jejich růstu.
Svoje čtvrťáky jsem mezitím učila sebehodnocení při týdenních plánech. Zadávala jsem jim práce s danými kriterii a umožnila jsem jim vypracovat je tak, aby daná kriteria splnili a mohli být na svou práci hrdí. V páté třídě jsme pak portfolia pořídili za podpory rodičů a zakoupili jsme pořadače s eurofoliemi.
Struktura a obsah portfolia
Portfolio mělo dvě části. Jedna část byla pracovní, do které jsme zakládali veškeré práce a vraceli jsme se k nim vždy po ukončení tematického celku. Žáci/kyně hodnotili své pokroky, případně rezervy a zároveň vybírali svou nejlepší práci do druhé části portfolia. Tou je ukázkové portfolio, kterým se pak pochlubili návštěvám a rodičům. Nezakládali jsme práce klasifikované, ty jsem měla uložené zvlášť. Chtěla jsem, aby si děti mohly samy vybrat, čím se chtějí prezentovat.
Práce v portfoliích si hodnotili žáci/kyně sami vždy po určitém časovém období písemnou formou, uvědomovali si při tom, čeho dosáhli a kde mají rezervy. Často při třídních schůzkách rodiče překvapeně četli a prohlíželi práce svých dětí. Několikrát přišly maminky se slzami v očích, když si přečetly, co jejich děti psaly ve volném psaní o různých tématech. Také se zlepšil přístup a důvěra některých rodičů, kteří stáli dosud stranou a o dění ve škole se příliš nezajímali. Tehdy jsem pracovala na jiné škole a pan ředitel se o portfolia nezajímal, takže to vlastně byla „jen práce navíc“.
Portfolia dnes – žákovské a třídní
Před třemi lety jsem odešla na svou současnou školu, a když jsem opět dostala novou třídu, zavedla jsem opět portfolia. Navázala jsem přitom na zkušenosti z minulé školy, na struktuře a obsahu jsem nic neměnila. Novinkou ale bylo, že jsme začali používat tzv. Kroniku třídy, která je vlastně společným portfoliem třídy. Domnívám se, že se nám velmi zdařila.
Kronika třídy vznikala postupně a chronologicky jsme do ní zařazovali spisy tak, jak šly události za sebou. Každé dítě se nejprve představilo, psalo o sobě, svých zálibách a rodině. Založili jsme úvahy o tom, co očekáváme od čtvrté třídy, zaznamenali témata, která děti chtějí probírat podrobněji. Události ve třídě a škole komentovali dobrovolníci, k určitým událostem se vyjadřovali všichni. Pořizovali jsme fotodokumentaci a děti i ilustrace. Vznikla velmi pěkná kronika třídy. Na začátku dalšího školního roku jsem ji předala společně s dětmi do opatrování nové paní učitelce třídní v šesté třídě a žáci/kyně přislíbili, že budou v psaní kroniky pokračovat. Práce s portfolii se jim líbila a na třídní kroniku byli hrdí. Jsem sama zvědavá, jak budou pokračovat.
Portfolia v ostatních třídách
Na naší škole má s portfolii kromě mě zkušenosti jedna začínající kolegyně. Ta mi poskytla informace o své práci ústně, portfolia jsem neviděla. Ona zavedla ve čtvrté třídě tzv. sběrná portfolia – tematické knihy v rámci dlouhodobě probíraných témat, např. Pravěký člověk, Domácí mazlíčci apod. Všechny práce se svázaly do knihy, která byla ve třídě vystavená a přístupná všem po celý rok. Ve výuce anglického jazyka používala od 5. třídy Project book. Děti si založily knihu v pevných deskách, do kterých ukládaly své vypracované projekty podle zadání v učebnici a měly by ji používat až do 9. třídy. Na knize jsou snadno viditelné jejich pokroky v jazyce. Dále používala ve třídě papírové šanony, sloužily jen k shromažďování materiálů a prací dětí. Bylo to zároveň místo, kam jim nemohl nikdo zasahovat, bylo to soukromé území a dětem to bylo velmi příjemné, zažily pocit bezpečí.
Ve školním roce 2007/2008 škola zakoupila šanony na portfolia pro všechny žáky/ně prvního stupně. Paní učitelky se začnou práci s portfolii učit, ale jak jsem psala už na začátku, zatím v práci není žádný systém, cestu budeme teprve hledat. Každý/á vyučující bude s portfoliem nakládat podle svého uvážení. Já mám 1. třídu a v prvním pololetí bude portfolio spíš souborem prací, do kterého ve druhém pololetí občas nahlédneme a na konci roku vytřídíme práce, které necháme do 2. ročníku. Až ve 2. třídě začneme s hodnocením a tříděním.