Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Co si vyučující myslí o portfoliu?

Co si vyučující myslí o portfoliu?

Výsledky dotazníkového šetření

Výsledky dotazníkového šetření ke stažení v PDF

Ve školním roce 2007/2008 bylo realizováno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat názory a zkušenosti vyučujících na základních a středních školách s portfoliovým hodnocením.

Dotazník obsahoval 15 položek, které byly především uzavřené (respondenti/ky vybírali z nabízených odpovědí), ovšem s možností doplnění vlastní odpovědi v případě nedostatečné nabídky.

Dotazník byl připraven v elektronické formě a vyvěšen na webových stránkách projektu. Školám byl následně zaslán mail s prosbou o vyplnění dotazníku.

Kdo se dotazníkového šetření zúčastnil?

Celkem bylo s žádostí osloveno 900 škol, které byly vybírány tak, aby z hlediska kraje, velikosti obce a zřizovatele byly dostatečně pestré. Dotazník nakonec vyplnila přibližně 1/3 oslovených škol. Tato návratnost je při obdobných šetřeních obvyklá. Výsledky sice nejsou zcela reprezentativní, nicméně odpovědi z téměř 300 škol umožňují vytvořit si obrázek o povědomí pedagogické veřejnosti o portfoliovém hodnocení.

Na otázky v dotazníku odpovídalo celkem 274 vyučujících, z toho 191 žen a 73 mužů. Většina z nich byli velmi zkušení pedagogové/žky s praxí delší než 11 let (74 %). Aprobačními předměty velké části z nich byla matematika (38 %), cizí jazyky (30 %), český jazyk a literatura (28 %), tělesná výchova (22 %) a výtvarná výchova (19 %). Další vyučované předměty byly zastoupeny relativně málo.

Větší část vyučujících má nebo by chtěla mít s portfolii nějaké zkušenosti. Ze všech respondentů/ek dlouhodobě používá portfolia 14 %, 39 % je právě začíná používat a 18 % uvažuje o jejich zavedení. Ti, kteří portfolia již používají, s nimi pracují nejčastěji po dobu do pěti let; ovšem někteří s nimi mají i více než dvacetileté zkušenosti. Pouze 6 % respondentů/ek portfoliové hodnocení nepoužívá, protože jej nepovažuje za přínosné. Naopak 24 % respondentů/ek portfoliové hodnocení nepoužívá proto, že o něm nemá dostatek informací. Tito vyučující dále uvádějí, že by měli zájem si povědomí o portfoliích rozšířit.

Co je podle vyučujících portfolio?

Portfolia nemají v českých školách jednotné pojetí. Jejich používání variuje od pouhé archivace, přes různě strukturované výstupní materiály, až po plnohodnotný nástroj hodnocení. V rámci dotazníku se vyučující vyjadřovali k tomu, které ze čtyř krajních pojetí portfolia je jim nejbližší.

U žáků/yň na druhém stupni ZŠ je hlavním přínosem portfolií podpora motivace a vlastní zodpovědnosti za učení. Děti, rodiče i vyučující si jejich prostřednictvím vytvářejí komplexní představu o žákovi/yni a jeho/jejím budoucím směřování. Portfolia pomáhají dětem, aby si uvědomovali sebe sama, své silné a slabé stránky, což je zvláště v dospívání důležité. Výhodou oproti nižšímu stupni ZŠ je větší vyzrálost a samostatnost dětí. Nevýhodou je naopak potřeba vymezování se vůči autoritě a dále již zmiňované střídání vyučujících a učeben.

K čemu portfolia slouží?

Portfoliové hodnocení může splňovat řadu funkcí v rámci vzdělávání. Některé se kombinují, jiné jsou úzce vázány pouze na konkrétní pojetí portfolia. V dotazníku byla jedna položka věnována tomu, jaké funkce jsou podle názoru vyučujících nejpodstatnější. Odpovědi uvádí následující tabulka. Součet sloupce netvoří 100 %, neboť vyučující mohli označit více možností.

Vyučující nejvíce zdůrazňují význam portfolií pro sebehodnocení žáků/yv, což je ve shodě se zahraniční odbornou literaturou i se zkušenostmi českých škol, které portfolia dlouhodobě používají. Jak podstatný je tento aspekt pro vyučující ukazuje i hodnocení výroku: Žáci/kyně se prostřednictvím pedagogických portfolií naučí vážit si své práce, systematicky ji uchovávat, hodnotit a prezentovat ostatním. Souhlas s ním uvedlo plných 87 % vyučujících.

Sebehodnotící funkci vyučující uvádějí současně s motivací žáků/yň. Důležitost motivační funkce vyplývá nejen z prezentované tabulky, ale také z posuzování výroku: Prostřednictvím pedagogického portfolia je snazší motivovat žáky/ně k učení a celoživotnímu vzdělávání. Souhlas s tímto výrokem uvedlo 56 % vyučujících.

I mezi ostatními funkcemi existují vzájemné vazby – například motivační funkce se často vyskytuje spolu s prezentace výsledků učení nebo hledání mezipředmětových vazeb s vytvářením alternativních učebnic. To ukazuje na to, že portfolia jsou skutečně nástrojem komplexního hodnocení, které umožňuje postihnout zároveň několik aspektů učebního procesu.

Nebezpečí redukce a potřebu přistupovat k dětem jako k celistvým bytostem vyučující vnímají velmi silně. Vyplývá to také z hodnocení dvou výroků: 1) Učitelé/ky se mohou prostřednictvím pedagogických portfolií podporovat v nahlížení na každého žáka či žákyni jako komplexní osobnost., 2) Pro rodiče žáků/yň je snazší vytvořit si na základě pedagogických portfolií představu o slabých a silných stránkách svého dítěte a o požadavcích školy, díky čemuž mohou být dítěti více nápomocní při přípravě na školu. S prvním výrokem vyučující souhlasili v 80 % a s druhým v 77 %.

Co je obsahem portfolia?

Portfolia jsou obecně považována za soubor materiálů, které vznikly v rámci výuky. Které materiály konkrétně mají být do portfolií zařazovány, v tom se liší různé přístupy. Z dotazníku vyplynulo, že vyučující považují za obsah portfolia zejména následující typy materiálů – autorskou tvorbu, výsledky ověřování znalostí, sebehodnotící dotazníky, samostatně dohledávané informace, učitelské hodnocení. Tyto materiály se většinou vyskytují v portfoliích současně. Tím je podpořena multifunkčnost portfolií a komplexnost hodnocení.

Následující tabulka uvádí plný výčet materiálů, které mohou být zařazovány do portfolií, včetně podílu vyučujících, podle nichž se mají dané druhy informací do portfolií ukládat. Vyučující mohli označit současně několik skupin materiálů. Téměř 5 % vyučujících uvedlo, že jim ve výčtu některé materiály chybí. Nejčastěji se jednalo o seminární práce či výsledky projektů, dále o programy z navštívených kulturních akcí, diplomy, fotografie atd.

Mezi jednotlivými skupinami materiálů existuje vzájemná provázanost. Například pokud podle vyučujících mají být do portfolia zařazovány tvořivé materiály, mají se zároveň používat i samostatně vyhledané informace a sebehodnotící dotazníky. To svědčí opět o komplexním pojetí portfolií.

Přesto lze v názorech vyučujících vysledovat určité tendence k upřednostňování některých údajů. Někteří se více v portfoliích soustřeďují na materiály, které produkují sami žáci/kyně, jiní na materiály, v nichž hraje klíčovou úlohu vyučující či rodiče a další na materiály, které mají úzkou vazbu na organizaci výuky.

Materiály by se měly podle vyučujících do portfolií zařazovat v libovolných intervalech podle potřeby (63 %). Z praktického hlediska je však lepší, když – zvláště mladší děti – mají v práci s portfolii určitou pravidelnost. Proto si 30 % vyučujících myslí, že materiály by se do portfolia měli zařazovat minimálně na týdenní bázi (jednou týdně či častěji).

Jak portfolia uspořádat a kam je uložit?

Protože materiálů v portfoliích bývá zařazeno velké množství, je potřeba je průběžně třídit. Vyučující se liší v názorech na to, kdo, jak často a jakým způsobem má třídění provádět.

U starších studujících lze použít kombinaci několika nezávislých výběrů. Do portfolia se zařazují materiály, které si zvolili žáci/kyně, a dále materiály, které vybrali vyučující (31 %), případně i materiály vybrané ostatními dětmi a rodiči (19 %).

Třídění by mělo podle velké části vyučujících probíhat v libovolných intervalech podle potřeby (43 % odpovědí). Značná část vyučujících se ale naopak hlásí k pravidelné práci s portfolii. Nejčastěji jednou za měsíc (25 %) či jednou za pololetí (20 %). Častější třídění, tj. jednou za týden, preferuje pouze 7 % vyučujících.

V návaznosti na pojetí portfolií a způsob práce s nimi vyvstává otázka jejich uložení. Podle vyučujících je nejméně vhodné, pokud si žáci/kyně portfolia odnášejí domů, neboť to ztěžuje průběžnou práci s nimi ve škole. Praktické je uložení přímo ve škole, a to buď v učebnách, v učitelských kabinetech, nebo ve speciálních prostorech.

Část vyučujících navrhovala v dotazníku ještě jiné možnosti uložení portfolií, a to zejména elektronické. Materiály jsou skenovány a portfolia jsou pak uložena na počítačích či na CD.

Porovnání portfolií a běžného způsobu hodnocení

Portfoliové hodnocení představuje relativně nový trend ve školním hodnocení. Jeho výhodou je kombinování různých typů aktivit v rámci hodnocení, které převládají v dnešních školách. Nejde tedy o zavádění úplných novinek, ale spíše o používání stávajících postupů ve větší provázanosti a se zdůrazňováním jiných stránek.

V rámci dotazníku jsme požádali vyučující, aby oba způsoby hodnocení porovnali, a to prostřednictvím posouzení čtyř výroků. Plné znění výroků i výsledky uvádí následující tabulka.

Vyučující souhlasí s tím, že v porovnání s běžnými postupy podporuje používání portfolií komplexnost hodnocení (76 %) a žákovské sebehodnocení (75 %). Portfolia umožňují systematicky kombinovat různé, dnes obvyklé přístupy (72 %). V uvedených třech parametrech tak portfoliové hodnocení vychází z porovnání s běžným hodnocením pozitivně.

Jedinou výjimkou je posuzování přehlednosti údajů. Orientovat se v portfoliích pro děti i rodiče je podle vyučujících náročnější (62 %).

Překážky zavádění portfolií

Většina vyučujících v průběhu dotazníku hodnotila portfoliové hodnocení kladně. Přesto velká část z nich jej dosud nepoužívá nebo s používáním právě začala. Důvodem může být, že portfolia mají podle nich nevýhody, které jim bránily či dosud brání je používat. Stejně tak ale i vyučující, kteří již s portfolii pracují, si mohou uvědomovat některé jejich slabosti. V jakém rozsahu vyučující spatřují nevýhody v konkrétních aspektech portfoliového hodnocení, uvádí následující tabulka. Vyučující mohli zvolit více odpovědí.

Z poměru souhlasných odpovědí je patrné, že vyučující nevýhody nepovažují za nikterak silné. Největší nevýhodou podle nich je, že ve výuce se s portfolii tráví poměrně dost času. Vůči této výhradě lze namítnout, že čím zkušenější žáci/kyně s používáním portfolií jsou, tím méně času k jejich používání potřebují. Čas mohou také ušetřit různé předpřipravené materiály (některé nabízíme na těchto webových stránkách). Podstatné ovšem také je položit si otázku, zda čas strávený prací s portfolií by měl být využíván lépe na jiné aktivity. Pokud ano, které činnosti jsou důležitější než vyhledávání informací, hodnocení a sebehodnocení výkonů, jež tvoří těžiště portfolií?

Další nevýhoda má organizační charakter a spočívá v často diskutovaném uložení portfolií. Jak ukázalo dotazníkové šetření i sběr příkladů dobré praxe přímo na školách, možností existuje celá řada, ovšem nejvhodnější se jeví uložení ve třídách v uzamykatelných skříních.

Další dvě výhrady vůči portfoliím spočívají ve velkých nárocích na vyučující a jejich vzájemnou spolupráci. Obojí spolu souvisí. Čím hlubší je spolupráce uvnitř pedagogického sboru, tím menší je zatížení jednotlivých vyučujících. Dobré zkušenosti se mohou v kolektivu sdílet. Navíc může přípravu zkrátit i využívání připravených materiálů.

Poslední skupina nevýhod se týká toho, jak pro portfolia získat děti a rodiče. Navzdory očekávání nebyly tyto výhrady příliš silné.

Mezi volnými odpověďmi vyučujících se objevilo několik dalších rizik, z nichž nejdůležitější je zřejmě nesystematické a formalistické používání portfolií. Pokud se portfolia nepoužívají v souladu s jejich podstatou (komplexní, dlouhodobé, systematické hodnocení) a pokud se vyučující nechají zahltit jejich náročností, nepřinesou do výuky žádoucí efekt, ale naopak všechny zúčastněné odradí.

V případě dotazů či komentářů nás prosím kontaktujte na adrese portfolio@cermat.cz.