Systémový projekt Kvalita I

Informace o systémovém projektu Kvalita I Osobní portfolio žáka Portfolio v pedagogickém tisku

Portfolio v pedagogickém tisku

CHTĚLI BYSTE SE DOZVĚDĚT VÍC O TOM, JAK SE POUŽÍVÁ POJEM PORTFOLIO V ČESKÉ PEDAGOGICE?

NA TĚCHTO STRÁNKÁCH VÁM NABÍZÍME PŘEHLED ODBORNÝCH ČLÁNKŮ Z PEDAGOGICKÉHO TISKU, KTERÉ SE TÝKAJÍ PORTFOLIOVÉHO HODNOCENÍ. U KAŽDÉHO ČLÁNKU JSOU UVEDENY BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE A KRÁTKÝ POPIS JEHO OBSAHU.

SEZNAM TEXTŮ BUDEME PRŮBĚŽNĚ AKTUALIZOVAT. V PŘÍPADĚ, ŽE V SEZNAMU ČLÁNKŮ POSTRÁDÁTE TEXT, KTERÝ ZNÁTE, BUDEME VDĚČNÍ ZA VAŠE UPOZORNĚNÍ.

PŘEJEME VÁM ZAJÍMAVÉ ČTENÍ.

Šteflová, J.: Portfolio učí poznat sebe sama.
Učitelské noviny, 19/2006, str. 10-11.
Portfolio je v článku pojato zejména jako forma archivace údajů o žákovi. Text obsahuje definici pojmu portfolio a poukazuje na jakési prvopočátky portfolií ve školách. Článek zmiňuje různé druhy portfolií - pracovní, tematické, podle klíčových kompetencí, podle oblastí RVP, ukázkové, dokumentační apod. Portfolia nesmí být samoúčelná, musí sloužit dětem i vyučujícím.
Se zaváděním rámcových vzdělávacích programů dochází na školách k mnoha změnám, které musí týkat i vyučovacích metod a hodnocení. Portfolio je jedním z hodnotících nástrojů, které se nově mohou začít využívat.
Na řadě škol se používání portfolií velice osvědčilo. Patří mezi ně i Fakultní základní škola Chlupova z Prahy 13. Článek popisuje způsob zpracování portfolia na této škole: co se do portfolií ukládá, jak se dokumenty třídí, jak postupují vyučující a děti při hodnocení, jaké jsou reakce rodičů, čeho se vyvarovat atd.

Straková, J.: Využití portfolia k hodnocení práce a výsledků žáků - část IV. Prezentační portfolio
Moderní vyučování, 2/2006, str. 6-7.
Článek vychází z publikace autorů M. Fostera a G. Masterse Assessment Ressource Kit, Portfolio (ACER, 1996). V tomto článku je představen další typ portfolia - portfolio prezentační. Uvedena je jeho definice, obsah a rozsah portfolia atd. Podrobně jsou zde rozepsány způsoby využití prezentačního portfolia (např. portfolio jako podklad k závěrečnému hodnocení či jako podklad k přijímacímu řízení). Vše je demonstrováno na konkrétních příkladech.
Následuje pojednání o potvrzení autorství žáka na předkládaných pracích. Poslední část textu se věnuje hodnocení portfolia - opět s ukázkami.

Straková, J.: Využití portfolia k hodnocení práce a výsledků žáků - část III. Dokumentační portfolio
Moderní vyučování, 1/2006, str. 6-7.
Článek vychází z publikace autorů M. Fostera a G. Masterse Assessment Ressource Kit, Portfolio (ACER, 1996). Článek vymezuje pojem dokumentační portfolio, uvádí jeho součásti a náležitosti. Naznačuje, jak hodnotit žáka na základě těchto podkladů, klade důraz na výukové aktivity odpovídající cílům vzdělávání. Jsou zde uvedeny ukázky očekávaných výstupů v mateřském jazyce v australském Melbourne a doporučené součásti portfolia.
Dále je popisován podíl žáků na výběru složek dokumentačního portfolia. Následuje ukázka kritérií hodnocení, která používají učitelé v Kalifornii.

Straková, J.: Využití portfolia k hodnocení práce a výsledků žáků - část II. Pracovní portfolio
Moderní vyučování, 10/2005, str. 8-9.
Článek vychází z publikace autorů M. Fostera a G. Masterse Assessment Ressource Kit, Portfolio (ACER, 1996). Jedná se o druhé pokračování seriálu o používání pedagogických portfolií v Austrálii. V tomto článku je podrobně popsáno první z několika typů portfolií - pracovní portfolio. V úvodní části je vymezen smysl tohoto druhu portfolia a je diskutováno definování úkolu. Připomíná se velmi důležitá vazba učitel-žák, která přispívá k dobré spolupráci nad portfoliem. Je zde zmiňován pravidelný rozhovor nad portfoliem a představení portfolia žákem (prezentace). Závěrečná část textu uvádí příklad formuláře sebehodnocení žáka, principy hodnocení a mnohé další zajímavé informace k tématu.

Straková, J.: Využití portfolia k hodnocení práce a výsledků žáků - část I. K čemu slouží různé typy portfolií
Moderní vyučování, 9/2005, str. 6-7.
Článek vychází z publikace autorů M. Fostera a G. Masterse Assessment Ressource Kit, Portfolio (ACER, 1996). Obsahem článku je základní představení typů portfolií a možnostech jejich využití ve výuce. Článek je prvním dílem série, která pojednává o používání pedagogických portfolií v Austrálii. Je zde uvedeno několik typů portfolií, popsán jejich účel, obsah, výběr položek. Následují praktické příklady a nástin hodnocení portfolií.

Eger, L.: Nové strategie vzdělávání a ICT
Učitelské listy, 1/2005-2006, str. 3-4.
Článek se zabývá stavem implementace informační a komunikační technologie (ICT) na našich školách. Popisuje potřebu zaměřit se na nové technologie (e-learning atd.). Klíčem k úspěchu jsou podle autora kvalitní učitelé. Článek dále uvádí přednosti nových technologií, srovnání se zahraničím a příklady z ČR. Základem využívání ICT ve školách je projektové vyučování. Portfolio je zde zmíněno v souvislosti s popisem moderní výuky v Horním Rakousku.

Šteflová, J.: Novinky školního roku 2005-2006
Učitelské noviny, 32/2005, str. 7.
Ředitel odboru základního školství MŠMT Karel Tomek hovoří o tom, co přinese nový školní rok. Kromě různých jiných inovací popisuje i další novinku: výstupní hodnocení. Portfolio žáka je zde uvedeno jako jedna ze čtyř složek hodnocení, které by měly pozitivně vystupovat při přechodu žáků a žákyň ze základní na střední školu.

Z dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky - 2. část (MŠMT)
Učitelské noviny, 13/2005, str. 15-17.
Článek navazuje na článek, který byl uveden v předchozím čísle. Tento text se zaměřuje na hodnocení žáků a škol a informuje o projektu Kvalita I., který usiluje o vytvoření komplexního systému evaluace. Projekt má tři hlavní oblasti: 1) hodnocení na úrovni žáka, 2) hodnocení na úrovni školy, 3) hodnocení a porovnávání celého vzdělávacího systému i jeho jednotlivých částí.
V rámci prvního okruhu je několikrát zmiňováno osobní portfolio žáka (osobní složka žáka) jako významná součást průběžného hodnocení. Je zde uvedena definice portfolia a popsán jeho význam během vzdělávací cesty žáka.

Hrubá, J.: Výstupní hodnocení žáků ZŠ - vize a realita
Učitelské listy, 5/2005, str. 2-3.
Příspěvek vychází ze závěrů listopadového kulatého stolu SKAV a Střediska vzdělávací politiky UK. Poukazuje na problémy, těžkosti a nedořešenou legislativu při zavádění výstupního hodnocení do škol. Hodnocení by mělo být včasné, objektivní, v souladu s kritérii. Mělo by vycházet z psychodiagnostiky. Důležité je pozorování změn, posun žáka. Žákovské portfolio je zde připomínáno jako jeden z hodnotících nástrojů.

Chvál, M.: Celoplošné testování v systému evaluace
Učitelské listy, 6/2005, str. 4-5.
V poslední době se objevila řada kritik směřujících proti testování v rámci přijímacího řízení. Přijímací řízení je velmi zodpovědný proces, v kterém mají být zohledněny žákovy znalosti, dovednosti, kompetence, individuální specifika atd. Tyto informace může nabídnout i žákovské portfolio. Autor, kterým je bývalý ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání - CERMAT, se snaží odpovědět na otázku, zda je celoplošné testování ohrožením kurikulární reformy, rozebírá různé stránky testování, uvádí příklady.

Nováčková, J.: Přednosti a rizika různých forem hodnocení žáka
Učitelské listy, 8/2004-2005, str. 5-7. Příspěvek pro kulatý stůl SKAV 17. 2. 2005
Článek vychází z názoru, že hodnocení ve škole se stalo zdrojem stresů žáků i učitelů. Nejrozšířenější formou hodnocení je známkování. Bohužel se ze své původní zpětnovazebné funkce stalo především nástrojem vnější motivace se všemi negativními dopady. Článek zahrnuje rozbor motivační funkce hodnocení, polemiku nad známkami, připomenuta je role zpětné vazby. Dále je popisováno hodnocení, sebehodnocení, RVP, plošné testy. Odstavec je věnován také žákovskému portfoliu, které by mohlo být třetí možností vedle slovního hodnocení a klasifikace - bohužel do školského zákona nebylo zařazeno. Je zde uvedena definice portfolia, druhy portfolií, také odkaz na Evropské jazykové portfolio, kde se žák učí autonomnímu hodnocení.

Běžecký, Z.: Klíče ke školnímu vzdělávacímu programu, III. část
Učitelské listy, 4/2004-2005, str. 8.
V článku jsou podrobně popsány čtyři etapy procesu přechodu školy na dvoustupňové kurikulum (audit, konstrukce, implementace, evaluace). V souvislosti s tímto se hovoří implicitně o metodách a nástrojích, které jsou charakterizovány. Metoda získávání dat z dokumentace zahrnuje rozbor vybrané povinné i fakultativní dokumentace školy a vybraných edukačních produktů. Kromě jiných je zde uváděno i portfolio.

Hrubá, J.: Hodnocení žáka ZŠ a SŠ ve škole
Učitelské listy, 8/2004, str. 2-3.
Kulatý stůl SKAV se v únoru 2004 již poněkolikáté zabýval velmi diskutabilním tématem - hodnocením žáka. Rozebíralo se plošné testování, klasické známkování, zrovnoprávnění slovního hodnocení apod. Novým nástrojem pro hodnocení je portfolio, kde je důležitá spoluúčast žáka. Článek zahrnuje několik názorů, které zazněly v diskuzi na kulatém stole SKAV.

Zbranková, M.: Evropské jazykové portfolio - motivace, reflexe a sebehodnocení žáků
Moderní vyučování, 5/2004, str. 8-9.
Autorka vyučuje na Masarykově gymnáziu ve Vsetíně. Ve svém příspěvku popisuje své velmi dobré zkušenosti s portfoliem, v tomto případě jazykovým. Považuje toto portfolio za důležitou součást motivace a sebehodnocení žáků. Evropské jazykové portfolio umožňuje zpětnou vazbu, shromažďování dokumentů o jazykové kompetenci, možnost sebehodnocení podle jednotných evropských měřítek. Článek popisuje složky a oblasti jazykového portfolia, úrovně využití a jeho další aspekty. Díky tomuto portfoliu dochází k podpoře autonomie studenta, což je jedním z důležitých cílů Rady Evropy. Článek doprovázejí odkazy na další materiály.

Kargerová, J.: O spolupráci s rodinou v Kalifornii
Učitelské listy, 7/2003-2004, str. 6-7.
Autorka pracovala v programu Začít spolu jako koordinátorka a cetrtifikátorka. V současné době pobývá v USA. V článku předkládá své zážitky a dojmy z Kalifornie, které získává jednak profesně, jednak jako matka dítěte vstupujícího do školy. Po krátkém čase začala jednou týdně docházet do třídy a pracovat jako asistentka učitelky. Zaznamenala existenci pracovních koutků, portfolií atd. Popisuje také výhody kombinovaných tříd.
Článek věnuje značnou pozornost vztahu mezi školou a rodiči žáků. Rodiče jsou o všem pravidelně a systematicky informováni, mají přehled o dění ve třídě i o svém dítěti. Často jsou jim zasílány informační dopisy (ukázka v textu). Každé dva týdny probíhají individuální schůzky, které probíhají "nad portfolii". Rodiče se také mohou kdykoli přijít podívat do výuky, a pokud mají čas, pracují ve třídě jako asistenti. Zde se opět dostávají do kontaktu s portfolii.

Straková, J.: Respektovat a být respektován - naučme se přistupovat k žákům jako k rovnocenným partnerům
Moderní vyučování, 1/2003, str. 3-6.
Tento text vznikl na základě rozhovoru autorky se zakladatelkami Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání. Tato organizace nabízí různé typy kurzů, v nichž učitelé získávají dovednosti, které umožňují správně komunikovat se žáky a vytvářet prostředí pro efektivní učení. Východiskem jsou poznatky o fungování mozku. Základem je empatie, partnerský vztah mezi učitelem a žákem, vzájemný respekt apod. Lektorský tým zaujímá velmi kritický postoj k běžnému stylu hodnocení na školách. Proto se věnuje také jiným přístupům k hodnocení - jedním z nich může být například portfolio.

Šteflová, J.: Plány, do kterých se učitelé nehrnou
Učitelské noviny, 5/2002, str. 8-9.
V článku autorka popisuje svou návštěvu na 3. ZŠ v Litvínově. Hlavním tématem je velmi zajímavé uchopení tematických plánů jedním z mladých učitelů. Ačkoli mnozí tematické plány zavrhují jako byrokratický přežitek, pedagog Pavel Škramlík s nimi nemá problém a dobrovolně si "přidělává" práci - připravuje si pravidelně týdenní tematické plány. Výuku vede velmi zajímavou formou, používá netradiční metody výuky, které jsou v článku popsány, a specifickou formu hodnocení. Součástí hodnocení je portfolio.

Krejčová, V.: Pravidelná informační příloha Step by Step ČR, duben 2002 - Hodnocení; Trocha teorie…
Učitelské listy, 8/2001-2002.
Hodnocení patří k jedněm z nejnáročnějších činností. Program Začít spolu klade důraz na individualizovaný přístup, každé dítě je porovnáváno spíše samo se sebou samým než s ostatními spolužáky. Jsou využívány rozmanité metody sběru dat o dítěti. Dále se hovoří o jednotlivých metodách (pozorování, portfolio, sebehodnocení). Je definován termín portfolio, typy portfolií: sběrné portfolio, výstavní - výběrové - portfolio, hodnotící portfolio. Je zde ukázka formuláře pro pozorování žáka, ukázka sebehodnocení, dotazník pro rodiče atd.

Kargerová, J. - Krejčová, V.: Pravidelná informační příloha Step by Step ČR, duben 2002 - Hodnocení; Odpovědna…
Učitelské listy, 8/2001-2002.
V osmi příspěvcích od učitelů se dozvídáme praktické postřehy z práce s portfolii (popis pozorování, využívání záznamů, systém a obsah portfolií apod.). Článek obsahuje velmi zajímavé podněty, které mohou pedagogové využít při své práci s dětmi.

Krejčová, V.: Pravidelná informační příloha Step by Step ČR, leden 2002 - "…otevřít školu a Začít spolu…"
Učitelské listy, 5/2001-2002.
Úvodní část článku je věnována popisu vzdělávacího programu Začít spolu. Jedná se o program, který představuje tzv. pedagogický přístup orientovaný na dítě. Do textu je začleněno schéma, které představuje základní východiska, principy a strategie užívané v programu. Portfolio je zde uvedeno jako součást Diagnostické strategie. Následuje popis pedagogického působení na dítě, popis spolupráce s rodiči, metod učení, atmosféry atd. Proces učení je stejně důležitý jako jeho výsledek. Portfolia slouží k dokumentaci učebního procesu každého dítěte, zároveň také k hodnocení a sebehodnocení.