Systémový projekt Kvalita I

15. červenec 2008

Ilustrační pracovní listy pro český jazyk a literaturu.
Nově jsme pro Vás uveřejnili popis zkoušky z českého jazyka a literatury a jejích jednotlivých dílčích zkoušek. Tyto informace naleznete na www.cermat.cz. ... VÍCE

19. červen 2008

Novelu podepsal prezident.
Dnes ve tři hodiny podepsal Prezident ČR, Václav Klaus, novelu školského zákona upravující nový model maturitní zkoušky.První maturanti budou tedy maturovat dle nového modelu již v roce ... VÍCE

5. červen 2008

Novelu školského zákona z roku 2004 týkající se změny modelu reformované maturity schválil dne 4. 6. Senát.
Z přítomných 56 senátorů hlasovalo 52 pro, 1 proti a 3 se zdrželi hlasování. V současné době čeká novela na podpis prezidenta, který je třetím a posledním krokem jejího schválení. VÍCE

Co je portfolio

Vymezení pojmů

Termín portfolio se v souvislosti se školním hodnocením používá od 90. let 20. století. V roce 1995 byl poprvé coby odborný termín uložen do pedagogického tezauru, kde byl vymezen jako sbírka záznamů o osobě (jejích charakteristikách a výkonech), která je na jejich základě hodnocena nebo hodnocení sama provádí.

Do té doby se však již pojem portfolio běžně používal například v uměleckých či bankovních kruzích. Představoval přenosné desky, pouzdro či složku, do níž se na volných listech ukládají různé materiály o osobě či produktu, které má portfolio reprezentovat.

Portfolia jsou v zahraničních školách poměrně rozšířená; v českém prostředí se však jedná spíše o výjimky. Důvodů pro to je více: nedostatečná pozornost věnovaná hodnocení obecně, nedostatek odborné literatury o portfoliích, minimální odborná diskuse o portfoliovém hodnocení a hodnocení obecně, omezená metodická podpora při zavádění portfolií, časová zaneprázdněnost vyučujících, vysoký počet žáků ve třídách, malé zaměření výchovy obecně na samostatnost dětí atd.

Protože jsou portfolia v českých školách málo zastoupená a v jejich zavádění neexistuje žádný jednotný trend, je možné se setkat s řadou odlišných pojetí. Která to jsou, je ukázáno v sekci Portfolia v českých školách. S využitím zahraniční literatury i zkušeností českých škol jsme v rámci projektu pracovali s následujícími definicemi:

  • Portfolio = nástroj pro dlouhodobé shromažďování informací o výsledcích, postupu učení a dalších charakteristikách souvisejících se vzděláváním konkrétního žáka/yně
  • Portfoliového hodnocení = zjišťování charakteristik, výsledků a postupu učení konkrétního žáka/yně v dlouhém časovém období a ve snaze o maximální komplexnost

Přednosti a nevýhody

Portfoliové hodnocení je v mnoha ohledech velmi přínosné. S jeho pomocí se podstatně lépe realizuje takové školní vzdělávání, které je soustředěno na rozvíjení žákovských dovedností a žákovské samostatnosti tak, jak to vytyčují rámcové vzdělávací programy.

Hlavní výhody portfoliového hodnocení jsou:

  • umožňuje posuzovat žákovské dovednosti a znalosti komplexně a dlouhodobě
  • spojuje formativní a sumativní aspekt hodnocení
  • pomáhá vyučujícím, studujícím i rodičům vytvořit si podrobný obrázek o tom, jaké jsou silné a slabé stránky žáka/yně
  • podporuje zapojení žáků/yň do plánování a hodnocení svého učení, čímž přebírají větší zodpovědnost za vlastní vzdělávání a zvyšují svojí motivaci pro učení
  • zvyšuje zapojení všech aktérů školního vzdělávání – žáků/yní, vyučujících, rodičů

Výhody jsou navíc umocněny tím, že až na drobnosti nepředstavuje portfoliové hodnocení celkovou změnu hodnocení. Využívá totiž těch postupů hodnocení, které již dnes ve školách běžně existují. Avšak nově je kombinuje, vyzdvihuje jejich jiné aspekty a doplňuje o dílčí aktivity.

Zkušenosti ze škol, které portfolia používají, jsou spíše pozitivní. Chválí si větší motivaci žáků/yň a hlubší zapojení rodičů. Zároveň však připouštějí, že portfoliové hodnocení má i svá úskalí. Jsou jimi zejména:

  • časová náročnost
  • přílišný rozsah materiálů
  • riziko formálnosti hodnocení
  • nebezpečí zneužití informací o žácích/kyních

Uvedeným nevýhodám se však školy mohou bránit. Pomoci může, pokud budou využívat již připravené materiály, a tudíž nebudou muset ztrácet čas jejich tvořením. Namísto cesty „pokusů a omylů“ se mohou inspirovat praktickými zkušenostmi z ostatních škol a rovnou se vyhnout tomu, co se jinde neosvědčilo.

Typy portfolií

Jak bylo řečeno výše, pojem portfolio není používán v českém prostředí jednotně. Existuje několik druhů portfolií, která se liší svým účelem i podobou. Mají shodné to, že představují soubor dlouhodobě shromažďovaných údajů o výkonech žáka/yně. Které výkony a jakým způsobem jsou v portfoliu prezentovány, je však různé.

Nejčastěji se rozlišují následující tři typy portfolií:

  • Pracovní neboli dokumentační portfolio
  • Ukázkové neboli reprezentační portfolio
  • Diagnostické a hodnotící portfolio

Pracovní neboli dokumentační portfolio představuje nejširší a základní typ portfolia. Je zaměřeno na vytváření představy o průběhu a výsledcích učení zejména na straně žáka/yně. Jeho funkce je v prvé řadě informační. Do portfolia bývají zařazovány všechny materiály, které vznikají v průběhu výuky. V pravidelných intervalech pak probíhá jejich třídění. Zakládání materiálů provádí žáci/kyně, ovšem často i se zapojením vyučujících. Na základě pracovního portfolia se následně mohou vytvářet ukázková portfolia nebo hodnotící portfolia.

Ukázkové neboli reprezentační portfolio slouží k představení toho nejlepšího, čeho žák/yně za předcházející období dosáhli. Do portfolia se zařazují pouze ukázky maximálních výkonů. Výběr materiálů provádí sami studující, obvykle bez zásahů vyučujících. Ukázkové portfolio se běžně používá při přechodu na další vzdělávací stupně, například v rámci přijímacích zkoušek na střední školy. Svojí roli ale může mít i v rámci jednotlivých vzdělávacích stupňů, kde například shrnuje nejlepší výkony za jeden školní rok. V tom případě slouží zejména ke zvýšení motivace žáka/yně. Rovněž může být využíváno pro podporu komunikace mezi vyučujícími a rodiči, a to zvláště tam, kde na straně rodiny panuje vůči škole nedůvěra.

Diagnostické a hodnotící portfolio je vlastním nástrojem portfoliového hodnocení. Jeho základem bývá obvykle pracovní portfolio, které obsahuje všechny materiály z výuky. Diagnostické a hodnotící portfolio pak vzniká rozšířením druhů údajů, které jsou do portfolia zařazovány (žákovské sebehodnocení, učitelské hodnocení, komentáře rodičů a spolužáků atd.), způsobem třídění materiálů a využitím při klasifikaci. Diagnostické a hodnotící portfolio by mělo představovat systematický a komplexní výběr dokumentů o žákovi. Výběr provádí žáci/kyně na základě rámcových pokynů učitele a vyučující sami.

Funkce portfolií

Portfolia mají v rámci výuky celou řadu funkcí. Jejich poměr závisí na tom, o jaký typ portfolia se jedná a jak hluboké jsou zkušenosti žáků/yň s portfolii. Portfolia splňují zejména následující účely:

  • autoevaluace žáků, podpora motivace k učení
  • plánování další výuky a její realizace
  • informace pro rodiče žáků
  • autoevaluace učitelů a škol
  • výběr žáků při přestupu na další vzdělávací instituce
  • informace o žácích, kteří nastoupili do nové vzdělávací instituce
  • zdroj pro agregované údaje o kvalitě škol pro zřizovatele škol, případně pro MŠMT

Nejdůležitější je, že portfolia slouží jednotlivým žákům k získání hluboké, podrobné a komplexní zpětné vazby o svých výkonech. Hodnocení prováděné učiteli podle jednoznačných a explicitních pravidel zvyšuje úroveň žákova porozumění kritériím, podle nichž je žákův výkon posuzován. Vedle údajů vycházejících z hodnocení jednotlivých vyučujících zahrnuje portfolio také prostor pro vlastní sebehodnocení žáků. Žáci mají příležitost vyjádřit se k jednotlivým hodnoceným oblastem a tím doplnit hodnocení produkované vyučujícími. K sebeprezentaci žáků slouží také výběr ukázkových materiálů a výsledků žákovy práce. Zapojením žáků do tvorby portfolia se zvyšuje jejich motivace k učení, roste jejich sebereflexe a rozvíjejí se jejich komunikační dovednosti. Portfolia dávají žákům příležitost k rozvoji sebereflexe, podporuje adekvátní sebepoznání žáků a tím zkvalitňuje proces jejich rozhodování o další vzdělávací a pracovní dráze. V konečném důsledku posiluje motivaci žáků k učení a jejich zodpovědnost za vlastní rozvoj vzdělání.

Na základě portfolia se prohlubuje vztah mezi žákem a učitelem. Portfolio umožňuje společné plánování dalšího učebního postupu žákem, učitelem a případně rodiči. Tím je posilováno aktivní zapojení žáka do procesu učení a je podporován rozvoj jeho klíčových kompetencí.

Portfoliové hodnocení zkvalitňuje pedagogickou práci jednotlivých vyučujících i pedagogického sboru jako celku. Údaje z osobních portfolií žáků, a to v jednotlivé i souhrnné podobě, vytvářejí prostor pro vzájemnou diskusi učitelů o způsobech hodnocení žáků a šířeji o výuce. Vícezdrojovost údajů umožňuje vyučujícím konfrontovat své hodnocení s požadavky a kritérii ostatních a s údaji vycházejícími z externích evaluačních nástrojů a od samotných žáků. Tím se prohlubuje kvalita hodnocení jednotlivých vyučujících a zkvalitňuje se jejich vzájemná spolupráce tak, jak to vyžadují probíhající školské reformy.

Portfolia mohou být využívána v rámci přijímacího řízení či jiného výběru žáků v rámci vzdělávacího systému (jako doplnění či nahrazení současných výběrových kritérií). Pokud mají portfolia obdobnou strukturu, slouží jako zdroj nejen dlouhodobých a komplexních, ale i srovnatelných informací, na jejichž základě může probíhat zodpovědnější výběr uchazečů pro přijímání do vyššího vzdělávacího stupně.

Obsah portfolií

Portfolia mohou obsahovat různé typy materiálů v závislosti na typu portfolia. Vždy platí, že by se mělo jednat o materiály dostatečně pestré, aby portfolio podávalo komplexní obrázek o žákovských znalostech a dovednostech. Vhodné rovněž je, aby ve skupině měla jednotlivá portfolia obdobnou strukturu, která ve výuce zrychluje práci s nimi a zároveň umožňuje žákům/yním vzájemné porovnávání.

Nejucelenějším typem portfolia je diagnostické a hodnotící portfolio. Jeho součástí by měly být následující druhy materiálů:

  • Žákovské práce vzniklé ve vyučování (písemné práce, desetiminutovky, úkoly, výkresy atd.)
  • Materiály ukazující proces učení (koncepty, náčrty, připomínky atd.)
  • Reflektivní deníky popisující podmínky a pocity při učení
  • Výsledky externích testů
  • Vysvědčení
  • Mimoškolní aktivity
  • Sebehodnocení žáka
  • Hodnocení žákovských výkonů učitelem
  • Záznamy učitele z průběžného pozorování žáka
  • Záznamy spolužáků z pozorování a spolupráce se žákem
  • Záznamy rodičů

Jejich výběr kombinuje srovnatelnost s individualizací výsledků, a tím vytváří komplexní obrázek o procesu a výsledcích učení konkrétního žáka/yně. Klíčové je, že údaje o žákovi vychází z více zdrojů – údaje o procesu a výsledku učení žáka/yně a o charakteristikách, které jeho učení podmiňují, pocházejí z externích evaluačních nástrojů, z hodnocení několika vyučujících a ze sebehodnocení samotného žáka/yně.

Diagnostické a hodnotící portfolio obvykle vzniká na základě pracovního portfolia, které je však širší. Materiály v něm zahrnuté by měly být dále tříděny. Pravidla třídění stanovuje obvykle učitel/ka (po diskusi se studujícími) tak, aby portfolia jednotlivých žáků/yň byla jednotná. Třídění by mělo probíhat v pravidelných intervalech (týdenních až měsíčních). Výběr prací by měl spojovat maximální a minimální výkon. Často se používá kombinace kritérií pro výběr – materiál ukazující nejlepší výkon v dané oblasti za dané období, materiál ukazující nejslabší výkon, materiály ukazující typický výkon.

Další informace o používání portfolií naleznete v následujících sekcích webových stránek. V případě připomínek či dotazů nás prosím kontaktujte na adrese portfolio@cermat.cz.